Málokterý sport měl v sobotu 9. dubna tak nabitý program jako florbal. Kromě toho, že odpoledne vrcholily nejvyšší tuzemské soutěže mužů a žen v rámci Superfinále, se na Pankrác ke třetímu nadstavbovému turnaji v tomto akademickém roce sjeli holky a kluci ze všech spřátelených škol. Díky vysokému zájmu měla každá základka alespoň jedno družstvo, což přispělo k celkové atmosféře a výslednému zážitku nás všech.
Tím, že se do sportovního areálu na Praze 4 opakovaně vrací stále více známých tváří, probíhalo i tentokrát dopoledne ve svižném tempu kolektivní hry. Rodiče už vědí, odkud mohou nejlépe pozorovat svá želízka v ohni a na tribuně tvoří přátelské hloučky podporující jednotlivé týmy. Děti se učí orientovat v herním rozpisu a zápasy na sebe díky tomu plynule navazují. Krásně fungovalo propojení věkových skupin, kdy starší ve chvílích volna podporují své mladší spolužáky. Ti naopak od větších přebírají herní návyky a odhodlání k čestnému zápolení. Museli jsme tentokrát sice usměrňovat rozvířené emoce, ale to je pořád mnohem lepší než se snažit probudit zápal u netečných mládežníků....
Vážíme si nedočkavosti a chuti zapojit se do nabízeného programu. Ať už samotnou přítomností, nebo hledáním chybějících obrázků v útrobách sportoviště. Jsme hrozně rádi, když na nás děti naléhají, abychom střídali a pustili je znovu do hry. A loučíme se na závěr s rozesmátými rodinami odcházejícími pokračovat ve slibně započatém víkendu, abychom se s nimi mohli zase při společném trávení času shledat. Hlavně o tom by měla komunita být!
Díky všem, bez Vás by to nešlo!