Další turnajový den, kdy elévové nastoupili v benešovské hale, je za námi. Výsledky prvních dvou zápasů nejsou asi podstatné. Alespoň pro mě. Jako vždy byly zápasy v tomto koši vyrovnané a téměř jako vždy jsme tak postupovali z druhého místa. Významný byl poslední zápas proti kladenským Kanonýrům. Prohráli jsme. "O tři". Po 20 minutách čistého času na světelné tabuli zůstalo svítit 11:14. Avšak co tomuto výsledku předcházelo byl náročný souboj, kdy jsme se za celou dobu nedostali do vedení.
Poslední dobou vnímám jako největší problém naši psychickou kondici. Když se v běžném zápase dostaneme do vedení, povzbudí nás to a soupeře porazíme bez problémů, vysoko! Když však nastane opak a soupeř nám dá úvodní gól, sesypeme se a nejsme schopni více vzdorovat nátlaku.
Ve výše zmiňovaném prohraném zápasu s kladnem jsme však po dvou rychle inkasovaných gólech dokázali vytvořit dostatečnou konkurenci papírově silnějšímu soupeři. Dokázali jsme se vnitřně soustředit na nadcházející události bez potřeby vnímat neusálé prohrávání, které nás celým zápasem provázelo. Cítil jsem, že tato situace je pro kluky zlomová. S tímto přístupem dokážeme oporovat i silnějšímu soupeři, když zaváhá. A že zaváhávaj, alespoň občas. Měl jsem z toho radost.
Díky!
_š