Nisa open, turnaj, který na tři dny promění Liberec na hlavní město florbalu, přilákal v prvním červnovém víkendu i nás. Celkem 26 hráčů z nejrůznějších škol bojovalo za tradiční barvy (i tentokrát v unikátním, tématickém designu) ve třech družstvech. Bohatá porce zápasů nabídla cenné sportovní zkušenosti s netradičními soupeři. Ve zbývajícím čase jsme regenerovali v bazénu, svedli litou bitvu na lasergame a pokořili vrchol Ještědu, takže o pestrost programu nebyla nouze.
Ve srovnání s konkurencí z celé republiky vynikly důležité atributy, za které chci kluky pochválit. Především jsme se mohli opřít o silnou klubovou kulturu. Ať už šlo o respekt k rozhodčímu a soupeřům, vzájemnou podporu napříč týmem, nebo dodržování nastavených pravidel, nikde nedošlo k zásadnímu pochybení. Je radost sledovat, jak se naši hráči baví hrou nehledě na výsledek, zatímco protivník mnohdy nemá o dění na hřišti přehled, protože je pod tlakem pokřikujících trenérů a rodičů. Když se pak nehrající členové výpravy shromáždí kolem a slušně své kamarády povzbuzují, jde o důkaz smysluplnosti celé akce. Ukázkově se ctily srazy a večerky, což se především v noci ukázalo jako ojedinělé, když bylo ještě hluboce po půlnoci slyšet dech za trest posilujících neposlušných nocležníků z jiných celků.
Jistě, pořád máme co zlepšovat. Uvolnění sedačky v hromadné dopravě zjevně vypadlo z módy a z mobilního telefonu je bez nadsázky modla. Nad tím ovšem jde přimhouřit oko, protože jezdit na výlet se správnou partou, co táhne za jeden provaz, není odměna jenom pro mladé. Tyhle zážitky obohacují nás všechny.
Díky a příští rok se budeme těšit!