V době, kdy jsou dobré zprávy cennou komoditou, jsme společně s oranžovými tygry rozdávali radost na Chodově, kde se uskutečnilo druhé kolo ligových turnajů elévů. Vzhledem k tomu, že naši rodiče patří na rozdíl od mnohých jiných k rozumným a disciplinovaným, očitými svědky velkolepého představení byli podle všech regulí jen Lucka s Vaškem. K vyprávění toho ale máme víc než dost, tak nastražte uši a dobře poslouchejte….
Dvanáct jmen na soupisce je prvním důkazem, že florbal prostě baví. Větru a dešti navzdory, panovala v šatně výborná nálada. Do brány se tentokrát přihlásili tři zájemci, v roli strážce s maskou se tak vystřídali postupně všichni. Ve hře se snažíme co nejrychleji sebrat míček a po zisku jej neodpalovat. Kromě toho jsme přidali úkoly na rozehrávání volných úderů ve dvou, uvolňování při rozehrávce brankáře a obsazování hráčů soupeře. I když se jedná o návyky, které se osvojí až po častém opakování, tygři se s tím poprali skvěle. Každý si zaslouží pochvalu za nasazení a přístup, který si nenechal vzít chuť do hry, ani když se nedařilo podle představ.
Oproti minulému vystoupení jsme se zlepšili snad ve všech ohledech. Připsali jsme víc vstřelených branek, a naopak méně jich inkasovali. Byla vidět snaha o kombinaci. Přestupky proti pravidlům, které pak rozhodčí vždy trpělivě vysvětlil, se neopakovaly. Hlasitým trenérům soupeřů odpovídal sbor z naší lavičky, který podporoval kamarády zápolící právě na hřišti. A když jsme zjistili, že se systém střídání rozpadá, protože všichni chtěli jít zase co nejdřív hrát, nemohli jsme se vlastně ani zlobit.
Poslední chmury se rozpustily v lahůdkářství, kde si každý přišel na své. Tenhle třetí poločas se začíná stávat velmi oblíbenou součástí našich výjezdů. Jakmile to půjde, zase se do toho pustíme. Jdeme správnou cestou, velikost jednotlivých kroků si uvědomíme až s odstupem. Čas nám do té doby může krátit třeba skákání přes švihadlo. Kdo přijme výzvu čtyřiceti přeskoků v kuse? Budou první rodiče nebo děti?
Dejte vědět a brzy na viděnou!
Vašek a Lucka