Turnaj elévů 17.10. v Benešově by se dal popsat jedním slovem: boj. Tento boj probíhal na několika úrovních. Na té první byl, často osamocený, golman, čelící nekonečným vlnám soupeřových útoků. A nutno říci, že naši brankaři se skutečně bili jako slavný moravský pluk u letohrádku Hvězda. Druhou rovinou byla snaha trenérů vštěpovat hráčům herní instrukce, z nichž se některé dokonce stali součástí našeho herního repertoáru. Především se však jednalo o boj samotných hráčů, někdy boj se soupeřem, někdy spíše se sebou samým.
První zápas proti Black Angels se nesl v duchu defenzivním. Přesto jsme dokázali párkrát vpadnout soupeři vpadnout do zad a vstřelit několik branek. Nicméně na tento, zejména po technické stránce, lepší tým to nestačilo.
Druhý zápas proti domácímu Benešovu byl již zápasem vyrovnaným. Nesl se v duchu neproměněných šancí obou týmů. V závěru se však štěstí přiklonilo na stranu soupeře a pomocí dvou branek nás porazil.
Třetí zápas proti Orce, týmu, jenž nakonec skončil první, byl pravděpodobně naším nejlepším. Skutečně jsme se prali, bojovali o každý míček a favorizovaného soupeře tak značně potrápili. I přes náš nadstandardní výkon jsme však o gól prohráli.
Čtvrtý zápas proti týmu z Kobylisích se naopak nesl v duchu poobědové pauzy. Tempo zápasu bylo skutečně ležérní. Nicméně právě zde jsme nakonec slavili úspěch a zvítězili o dvě branky.
Tento turnaj nám ukázal, že i když po technické stránce ztrácíme, můžeme díky své bojovnosti zápasit i s daleko lepšími týmy. Nutno ovšem říci, že takovéto nasazení není u nás příliš konzistentní. Závěrem lze snad dodat, že tento turnaj přinesl mnoho podnětů, na nichž se budeme snažit do budoucna zapravovat.
Ondra