Z 2:9 na 10:9 proti Tatranu! Mlžáci předvedli monstrózní comeback a oslavili stříbro v 1. koši.

Mohli bychom se tu s Pájou rozepisovat o tom, jak jsme si zase užívali zápasy v prvním koši. Pravdou je, že jsme vděční za každé v něm strávené kolo a každý zápas je obrovským bojem o bytí a nebytí.

Pojďme ale nahlédnout trochu pod pokličku našeho týmu. Naše parta je složená ze tří škol, pouze jednou týdně trénuje část hráčů společně a ještě kvůli tomu dojíždí přes celou Prahu. Máme v týmu kluky, kteří letos hrají první ligové zápasy. Hrát proti takovému Tatranu v prvním koši s úplně jinými podmínkami a zázemím je pro nás čest. Prohrávat 2:9 po poločase by za normálních okolností bylo předpokládané. Jenže naši dravci jsou jiní. Každou nevýhodu, kterou máme, se snažíme přetavit v přednost, kterou zase nemají jiné týmy. Máme top partu, která se dokáže semknout za každé situace a dokázat často skoro až nemožné. Vydat ze sebe za podpory ostatních 150 % a jít si odhodlaně, ale vždy férově, za svým. Na střídačce vidíme individuality, ty se nesnažíme potlačovat, ale naopak rozvíjet všechny jedinečnosti, které každý má. A snaží se o to i spoluhráči, kteří ženou všechny bez rozdílů vpřed. Díky tomu vytváří takovou atmosféru, ve které se mohou dít zázraky. A jeden takový se znovu stal. Do druhého poločasu vlétl tým. který jen nechtěl odehrát špatný zápas. Vyhecoval se, všechno špatné hodil za hlavu a vlétl na hřiště a nedal soupeřům šanci. A byla z toho naprosto unikátní otočka, která nemá obdoby.

Je super hrát první koš proto, že chceme hrát kvalitní zápasy s kvalitními soupeři, které nám dají právě tyhle až životní zkušenosti. Nebát se, věřit si a věřit všem okolo. A pokud to někdy nevyjde, máme to, co nám už nikdo nikdy nevezme a co má opravdu málokterý tým. A budeme v tom vždycky spolu :)

Tentokrát jsme si za odměnu vybrali kino. Vypnuli jsme krásně u nového Venoma :)

Flobáci, jsme na vás neskutečně hrdí a užíváme si s vámi každý moment. A těšíme se na to, jaká další překvápka chystáte :D

Tom a Pája