Když se o víkendu sejdou ti nejzapálenější Flobáci, kteří mají ten největší zájem společně něco zažít mimo klasické tréninky a turnaje a nejsou zrovna nemocní nebo na horách, můžete si být jistí, že je vždy čeká ta největší jízda. I když si někdo může myslet, že tyhle hry už hrál, tak hned na začátku pozná, že i počtvrté zažije úplně něco jiného.
Je skvělé, že zábavu hledáme třeba i v nákupu večeře. Okolní pizzerie se rozhodly, že budou mít zavřeno, abychom to měli s trenéry těžší. Mezitím se nabídli skoro všichni mladší žáci na nákup snídaně a svačin a aktéři s hrůzou čekali na to, jestli těch nakoupených 115 rohlíků nakonec nebude k večeři, protože se nám tu pizzu fakt nedařilo objednat. Sice později, ale přeci nakonec všichni s radostí okusovali italský pokrm dovezený na Prosek až z Bohnic a k tomu jako bonus bazalku v květináči. Večer nás čekal napínavý unboxing nových Flobo kartiček nebo vyboostovaný opening legendary star dropů. Večerníček Domeček potom vytáhl z rukávu novou pohádku, jak televize na Vánoce, ale dobrá kvalita se zaručeně potkala s očekáváním. Potom byla nějaká snaha o to jít spát. Jak se to komu povedlo už nevíme.
Ranní harmonický budíček ze Squid Game probral všechny úplně fantasticky, i když si někteří prý mysleli, že vypukla třetí světová. Po vydatné snídani jsme mířili směr BB aréna, kde na nás čekal zbytek florbalové elity z Prahy 10 a 4. Dopolední trénink jsme nezahájili jinak, než hrou Red Light, Green Light. Naše Flobáky si díky pořízenému záznamu přehrávají desítky tisíc diváků po celém světě od skandinávských zemí po Jižní Koreu. A jdeme tak ruku v ruce s nejmenovanou streamovací platformou. Všichni finální linii překročili a mohli jsme tak plynule vplout do programu plného cvičení a her.
Ještě před Týmovkou si mlžáci odhlasovali oběd. Výběr mezi skrytým číslem 1 a 2 byl náročný, všichni se ale shodli na vyřazení dvojky. K nepříjemnému překvapení po odhalení všem, kuřecího řízku s kaší. Někteří z toho prý měli menší stresíky a deprese. Že se pod číslem 1 skrýval Mekáč nikoho nenapadlo. A tak jsme za chvíli nosili jeden plný tác meníček za druhým. Bylo potřeba posilnit se na díl plný standardních situací. Po spoustě pokusů umístit míček do sítě jsme na hale přivítali rodiče a sourozence. Čekal nás turnaj rodičů a trenérů proti dětem. Boje to byly neskutečně vyrovnané a výsledky jsme všichni zapomněli :) Na závěr si ještě děti zahrály v týmech s rodiči a úplně vyřízeni jsme zakončili další nezapomenutelný víkend.
Děkujeme všem, bylo to v topu a užili jsme si to na max :)
Tom, Naty a Pája
