Spojeni florbalem - Flobo Academy Challenge

Když se řekne Flobo, vybaví se nám spousta zážitků, vzpomínek a asociací spojených nejen s florbalem, ale i nesčetně dalšími aktivitami. Cílem klubu je, aby především spojoval kluky a holky se zájmem o florbal a nabídl jim smysluplné využití volného času, ať už nosí modrý dres, žlutý nebo třeba zelený. A to je i smyslem soutěže, která nyní probíhá na všech školách pod hlavičkou Floba. Po celý rok sdílíme společnou filozofii, tréninkovou metodiku a nyní jsme se rozhodli si i společně zasoutěžit. Úkolem není vyhrát, ale zúčastnit se, a tak trochu se vzájemně motivovat Všichni si vyzkoušíme čtyři florbalové disciplíny a porovnáme své výsledky. Zdravé soutěživosti není přeci nikdy dost. Průběh soutěže můžete sledovat na našich sociálních sítích.

Střelecké představení na Campanu

Mladší žáci v sobotu odehráli jeden z nejpovedenějších turnajů sezóny. Je super sledovat, jak se jejich herní projev od září mění prakticky k nepoznání. Na body bojovný výkon nestačil, oba své soupeře však značně potrápili a diváci na tribuně neměli nouzi o spoustu gólů a pěkných akcí. Klobouk dolů před kluky, kteří v jednom zápase stříleli góly a ve druhém chytili v brance nevídané. Všichni hráči podali nadstandartní výkon. Gratulujeme soupeřům, kteří vstřelili gólů více a děkujeme rodičům za pomoc při pořádání. Těšíme se na poslední turnaj, kterým sezónu zakončíme.

Tom

Jak viděl sobotní výkon týmu Tom Uhlík?

Líbilo se mi, že jsme hráli v nové velké hale. Dařilo se nám bojovat jako kolektiv, občas jsme měli nějaká nedorozumění třeba s brankářem, na příklad jsme mu zakrývali výhled. Odehráli jsme turnaj dobře, nastříleli nějaké góly, naši soupeři hráli férově, byli o něco lepší. Povedlo se nám soupeře obehrávat, často netrefujeme bránu, i když střílíme často. Škoda, že jsme turnaj odehráli v mnohem menším počtu a měli jen jednoho hráče na střídání.

Můj Flobo příběh #14: Břéťa Mikulec – motorová myš poháněná radostí

Přehlídka odchovanců školního florbalu by nikdy nebyla kompletní, kdybychom nevěnovali pozornost dnes už paradoxně jednomu ze služebně nejstarších sportovců na ZŠ V Rybníčkách – Břéťovi Mikulcovi. Fialová barva začala prostupovat školou ve Strašnicích spolu s nadšením z otevřeného kroužku a na hřbetu nově objeveného koníčku stále cválá hlavní hrdina tohoto příběhu. Břéťa je zdravě soutěživý, takže ho není třeba k ničemu přemlouvat. Navíc má nekonečnou zásobu energie, vlastně se skoro nikdy nezastaví. Spoustu věcí umí a dokáže a když jdeme v rámci prázdninového kempu do bazénu, i tam si najde bezpečné místo ve vířivce a je naprosto spokojený. Na hřišti ho můžeme vidět snad na všech postech, od letošní sezóny také v řadách ligového družstva elévů. Před časem se brankářka Gabča stěhovala do jiné městské části a Břéťa rozšířil svůj repertoár o roli gólmana – vždy připravený s vlastními věcmi znepříjemnit život soupeři. Nejvíc ze všeho je to správný kluk, který to má v hlavě srovnané. Jeho klukoviny mu každý trenér rád odpustí, protože když neškodnými žertíky spustí hurónský smích, dojde nám, že přesně proto jsme na tréninku my pro děti a ne děti pro nás. Břéťa se nemusí předvádět, ani nikomu nadbíhat. Stačí ostatní vlastním příkladem inspirovat. Podobný tmel bychom měli rádi ve všech skupinách. Díky Břéťo, ani nevíš, jak jsme za Tebe rádi!

Břéťo, jaké byly tvé florbalové začátky?

Florbal mě zpočátku zaujal, když jsem viděl hrát kamaráda a říkal jsem si, že bych také chtěl zkusit hrát s florbalkou. Kamarád hrál v týmu ve škole, a tak jsem se také přihlásil. Florbal už hraju dva a půl roku a baví mě strašně moc.

Jaké jsou tréninky na ZŠ V Rybníčkách?

Ve škole jsou tréninky boží. Myslím, že se stále zlepšuji. Na trénincích je nejzábavnější, když kternér/ka ukazuje, co umí.

Pravidelně se účastníš se Academy Tour. Jaký je tvůj největší zážitek z turnaje?

Ano, účastním se turnajů Academy Tour. Hrajeme se školním týmem pravidelně. To, že si mohu zahrát s ostatními týmy, mě na tom hodně baví. Největšími zážitky z turnajů jsou napínavé chvíle při zápase.

Jak to máš s dalšími koníčky?

Kromě florbalu trénuji i fotbal, a letos jsem začal s badmintonem a hraním šachů. O víkendech se někdy účastním překážkových závodů.

Jaký je tvůj florbalový cíl?

Rád bych byl i v dospělosti v nějakém florbalovém klubu. Myslím, že to ve florbale chci dotáhnout, jak nejdál to půjde.

Díky, Břéťo :)

Všechno jde, když se chce. Academy Tour s pořadovým číslem 21

Pomyslné hranice severoamerické plnoletosti dosáhla během prvního únorového víkendu oblíbená akce pro školní florbalová družstva, jedna z vlajkových lodí oddílu Flobo Praha, turnaj Academy Tour.

První společné setkání v kalendářním roce 2022 vznikalo sice v nejistotě, jestli okolnosti umožní zapojení všech původních zájemců, ale nakonec se ukázalo, že kde je vůle, tam je i cesta. Díky tomu, že na Pankrác dorazili především lidé s cílem užít si část víkendu, zpříjemnili jsme si navzájem několik hodin a odnesli další nenahraditelné zážitky.

Podobné akce jsou svým způsobem vždycky oslavou. Protože to, že se zhruba 80 lidí ze všech koutů hlavního města sejde ve svém volném čase v zájmu spokojeného sportování dětí, rozhodně stojí za pozornost. Na palubovce se představil vždy alespoň jeden zástupce ze všech škol, jejichž pohybové vyžití se snažíme během týdne zastřešovat. V kamarádské atmosféře odehrály mnohdy smíšené týmy napínavá klání a rozhodně se bylo na co dívat. Osobně mi přejel mráz po zádech, když jsem se před vyhlášením ptal osazenstva, komu se událost líbila. Kromě kluků a holek se začali hlásit také někteří z rodičů na tribuně, takže jsem si uvědomil, jak vděční Vám s celým trenérským štábem jsme.

Díky, že jste s námi naskočili na vlnu nadšení hnaného vírou, že tyhle věci prostě mají smysl! Strašně se těšíme na všechna další příští!

Vydřená výhra ze Žižkova

Na tomto turnaji jsme se stále bojovali ve vyšším koši a to pro nás bylo náročným testem. Soupeři byli kvalitní a i naše bojovnost na ně mnohdy nestačila. I přes naše úsilí jsme tak po prvních třech zápasech byli stále bez bodu. Dotazování Monika, Maruška a Pavel se shodli, že první tři zápasy nebyli nic moc

Ondra: Co uděláte proto, abychom poslední zápas vyhráli?

• Monika: budu lépe bránit

• Maruška: budu se snažit běhat co nejrychleji

• Pavel: budu se co nejvíce snažit

Ondra: Kdo nejvíce z vás dneska zlobí?

• Monika: Marda

• Maruška: Monika

• Pavel: Obě

Ondra: Jak oslavíte gól, pokud ho dáte?

• Monika: udělám Ronalda

• Marda: půjdu se napít

• Pavel: oběhnu 3x celou halu

Do posledního zápasu jsme tedy šli v bojovném rozpoložení a s odhodláním konečně vyhrát. Což se podařilo, být to bylo neskutečné drama až do samého závěru, kde se nám nakonec díky dvěma gólům podařilo získat rozhodující vedení.

Ondřej Neužil

Elévové okusili vyšší koš

Naši fialovo-oranžoví reprezentanti se postupně prokousávají soutěží a ve vyšším koši narazili nejen na nové soupeře, ale i dva rivaly, kterým v minulosti podlehli. Úvod turnaje byl jak na houpačce a poté, co naši bojovníci vrátili Olympu předchozí porážku, se museli smířit s debaklem, který utržili od podstatně vyspělejších domácích z Šestajovic. Následovaly dvě těsné prohry se Spartou a Kolínem. Obecně vzato se kluci nové výzvy vůbec nezalekli. Ostatně, posuďte sami dle rozhovoru s Hyňou a Rudym:

Kluci, jak vnímáte klání ve vyšších koších? Během sezóny jste poskočili výše už podruhé.

• Rudy: Rozdíly tu jsou znát, musíme se víc snažit, vlastně se zlepšit ve všech činnostech na hřišti, a to dvojnásobně.

• Hyňa: Jsou tady o dost lepší hráči. Všiml jsem si, že týmy tady mají víc hráčů, celkově je tady víc lidí.

Vrátili jste porážku Olympu, kterého jste v 5. kole jako jako jediného neporazili, jaký je to pocit?

• Rudy: Je to super pocit, ukazuje nám to, že jsme se zlepšili.

• Hyňa: Je to známka toho, že jsme se všichni zlepšili. Vidím rozdíl v tom, jak jsem hrál v září, a jak hraju teď.

S Šestajovicemi přišla vysoká prohra, čím to bylo, že vás soupeř tak přehrál?

• Rudy: Málo jsme bránili, nevraceli jsme se. Když jsme ale zápas končili, dali jsme dvě branky, které nás nakoply. Pak už jsme jim nic moc nepovolili.

• Hyňa: Nebránili jsme a Šestajovice byly rychlejší, neobsazovali jsme hráče. Pak jsme změnili formace a bránili jsme, oni se vyčerpali a my jsme je konečně stíhali.

V čem podle vás spočívá síla našeho týmu.

• Rudy: Máme dobrý útok, přihrávky a taky v tom, že hrajeme spolu s klukama už dlouho.

• Hyňa: Navzájem se podporujeme, dokážeme se domluvit na sestavě.

Díky všem super neděli!

Tom

Můj Flobo příběh #13 - Tom Weinert: zdravý duch ve zdravém těle

Tentokrát začneme úvod textu věnovaného jedné z dalších výrazných tváří naší florbalové mládeže odjinud. Konkrétně nedaleko metra Skalka, kde jsem před časem čekal na schůzku s tamním ředitelem ZŠ V Rybníčkách. Končilo zrovna odpolední vyučování, když se ke mně vesele přihnal Tom Weinert, abychom si vyměnili pár přátelských vět. Po tomhle krátkém setkání jsem si říkal, že je skvělé, s jakými dětmi (si) můžeme ve Flobu hrát. Takhle to má být, pořádně a nahlas pozdravit, být otevřený světu a brát věci tak, jak přijdou.

Tom se přidal k fialovým florbalistům před několika lety a i když jsme během jeho prvních sportovních krůčků delší dobu ladili, na jakou stranu držet hokejku, jakmile jí chytil pořádně, už se nepustil a svedl s ní několik báječných klání. Díky své bojovnosti nakonec vyzraje na většinu výzev a skrz vynaložené úsilí má o to větší radost z dosažených úspěchů. Jeho sluneční brýle, které nosí na všechny oddílové akce bez ohledu na počasí, fungují obousměrně. Kromě toho, že slouží svému majiteli, chrání také okolí. Protože jinak by byla jiskra v Tomových očích prakticky oslepující. Zvlášť, když se mu pohled blýská při pomyšlení na další šanci dobře se pobavit.

Tom je srandista. V nestřežené chvíli vyvede kamarády z rovnováhy, aby jim vzápětí pomohl na nohy, protože jeho žertíky nejsou zákeřné, ale milé. Svoje místo v galerii hrdinů si zaslouží také kvůli tomu, že krásně zapadá do klubové filosofie, která se snaží vytvářet prostředí, v němž se jednotlivé děti realizují podle vlastního uvážení. Držím Ti palce, aby sis dál utvářel realitu k obrazu svému a byla to především legrace.

Tome, jaké byly tvé florbalové začátky?

S florbalem jsem se setkal poprvé v 1. třídě ve škole. Hraju ho tedy čtvrtým rokem. Baví mě celá hra, rád hraju v útoku a nejlepší je, když dám gól.

Jaké jsou tréninky na ZŠ V Rybníčkách?

Tréninky na mé škole jsou fajn, určitě jsem se za ty tři roky hodně zlepšil. Nejzajímavější jsou zápasy.

Jsi pravidelným účastníkem našich Academy Tour. Máš nějaký největší zážitek z turnaje?

Ano, účastním se Academy Tour téměř pravidelně. Nejvíce mě baví, že si můžu zahrát proti jiným školám. Největší zážitek byl, když jsme turnaj vyhráli.

Děláš i jiný sport?

Ano, hraju ještě badminton. Chodím také na šachový kroužek. Volný čas trávím venku s kamarády, nebo s rodiči na výletech na kole.

Jaký je tvůj florbalový cíl? Chtěl bys to ve florbale dotáhnout někam dál nebo se tímto krásným sportem jen bavit? 

Určitě bych se chtěl dostat někam dál.

Vítězná předvánoční tečka mlžů

Mladší žáci navázali na elévy, a také zakončili svůj ligový rok 2021 úspěchem. Tento bojovný tým, složený již ze tří škol, se velmi rychle učí a po vlažnějším vstupu do sezóny přetavil zlepšující se výkony v pohledný turnaj s poloviční úspěšností. Naši bojovníci nestačili na vyspělou domácí Jesenici, avšak po nervy drásajícím boji s Čelakovicemi mohly oslavy vypuknout na plno. Nadělili jsme si tak předčasný vánoční dárek, který byl odměnou celému týmu za předchozí snažení. V Jesenici jsme táhli za jeden provaz, plnili to, na čem jsme se domluvili a nechali na hřišti vše (občas i florbalku, někdy dokonce sálovku).

Děkuji všem za pěknou první část sezóny. Za celé Flobo přejeme všem reprezentantům pěkné a pohodové Vánoce a budeme se těšit na další společné zážitky ve druhé polovině sezóny.

Tom

Střelecké sobotní hody

Elévové i nadále potvrzují skvělou formu a v sobotu znovu bojovali o celkový triumf na turnaji. V utkání o první místo se střetli s bájným Olympem, kterému, i přes postupné mazání manka, nakonec podlehli. Kluky a Monču musíme pochválit za pohledné akce, kterých oranžovo-fialová družina vytváří stále víc. Bylo rozhodně na co koukat. Přítomným rodičům moc děkujeme za pomoc při pořadatelství turnaje a všem přejeme pohodové Vánoce a co nejlepší nový rok!

Tom

Turnaj pro nás tentokrát zhodnotil Jirka:

Měli jsme sebevědomí, odhodlání a na začátku dobrou kondici. Ale po dvou zápasech nám pomalu odcházela. Poslední dva zápasy byly fyzicky velmi náročné. V zápase s Olympem padly smolné góly. Mohli jsme líp bránit, napadat. Chyběl nám lepší pohyb na hřišti a neproměnili jsme hodně šancí. Příští turnaj bychom chtěli vyhrát. Smůlu jsme si snad už vybrali.

Krátká zastávka v Rudné

Na turnaj v Rudné dorazily pouze 3 týmy, nás tedy čekaly jen dva zápasy. Na naší lavičce však bylo plno hráčů, ze kterých jsme složili dokonce 3 plné trojice. Zbylé dva týmy byli rovněž v početných sestavách, a tak se zápasy odehrávaly ve skutečně vysokém tempu. Náš tým předvedl bojovnost, ale i zlepšenou techniku.  K naší smůle jsme však narazili na dva silné soupeře, pravděpodobně ty nejsilnější, se kterými jsme se v této sezóně střetli. Naše snaha sice nepřinesla vítězství, nicméně pokud bychom dokázali udržet nasazení a našlapanost naší střídačky, zajisté v budoucnu začneme vítězit.

Rozhovor nám poskytnul David, kterého zpovídal spoluhráč Tom.

Tomáš: Jak se ti dnes hrálo?

David: Hráli jsme proti velmi silným soupeřům. Byli zároveň hodně běhaví. Ze spoluhráčů bych vyzdvihnul hlavně Jirku, protože běhal a snažil se nefaulovat.. Občas mají spoluhráči problém uznat některé prohřešky, které rozhodčí pískne. V tom nás usměrňuje trenér, který nám v zápasech zároveň dává dobré rady.

Tomáš: Byl jsi dokonce brankář, jak si myslíš, že ti to v brance šlo?

David: Myslím, že jsem nechytal špatně, ale samozřejmě se mohu zlepšit. Budeme všichni makat dál a příště vyhrajeme.

Ondra

Střešovická jízda

Velká střešovická Stodola se v sobotní ráno zaplnila elévy a elévkami a byla svědkem dalších parádních výkonů našich oranžových a fialových nadějí. Svedli jsme celkem čtyři napínavá klání, z nichž hned tři skončila úspěšněji pro naše reprezentanty. Kluci a holky se tak drží na vítězné vlně, ale co víc, především rostou florbalově. Mohli jsme tak sledovat první pokusy o větší kombinace nebo i pohledné individuální akce.

Turnaj pro nás zhodnotila nerozlučná dvojka - Maruška s Mončou:

Holky, dnes jste bojovali pouze ve 4 hráčích v poli, žádný jiný tým nebyl tak málo početný, projevilo se to nějak?

• Maruška a Monča: Turnaj byl o dost náročnější, než ty předchozí, ale zvládli jsme to velice dobře. Příště bychom potřebovali ideálně seskládat 3 trojky.

Jak se vám dařilo po herní stránce?

• Maruška: Jsme určitě lepší v útoku, dostáváme se tam často. Když nám míček seberou, daří se nám ho vybojovat zpět.

• Monča dodává: Mohli bychom ale dávat víc gólů a hlídat si hráče.

S kým se vám nejlépe hraje?

• Monča: S Maruškou, která se snaží. Občas jí musím něco vysvětlit, hlavně to, ať si hlídá hráče, Dnes ale potvrdila, že je i dobrou brankářkou.

• Maruška: Určitě s Mončou, která se mi snaží vždy dobře radit. Hlavně se už známe dlouho a vzájemně si důvěřujeme.

Jako hodnotíte celkově střešovický turnaj?

• Maruška: Turnaj byl z našeho pohledu docela dobrý, ale těžký.

• Monča: I přes to, že jsem měla velký hlad, jsem to nakonec dala.

Academy Tour XX. Kouzlo hravosti i podvacáté.

Celý tento školní rok si zatím plníme tajná přání. Doufali jsme, že se budeme moct po vynucené odmlce vrátit za dětmi do škol a zpříjemnit jim odpolední program. Nikdo nevěděl, jak se k nabídce pohybových kroužků oslovení žáci postaví, protože záruka hladkého průběhu sezóny bez přerušení logicky neexistovala. Přesto se s námi do florbalového dobrodružství pustilo nově spoustu kluků a holek, takže rozhodně bylo pro koho připravit jubilejní víkendový turnaj.

Oslava se povedla na výbornou. Nechyběli hosté, bohatá nabídka občerstvení, ani o zábavu nebyla nouze. Dopoledne plynulo v příjemném, pohodovém rytmu. Při sledování živého hemžení z ptačí perspektivy měl člověk radost, že je součástí něčeho tak opravdového. Přesně tyhle zážitky a zkušenosti děti pro svůj další zdravý vývoj potřebují. Nebát se udělat chybu, radovat se ze společného úspěchu a po zápase pozdravit soupeře nehledě na výsledek. Ukázalo se, jak hezky Flobo komunita funguje. Aby si mohl zahrát každý, spojily se dvě školy v jedno družstvo. Noví parťáci jako kdyby spolu hráli odnepaměti, soustředili se na to, co je spojuje, na radost z pohybu.

Klubové motto "We are greater than I" se naplnilo beze zbytku. Přes 100 různých lidí všeho věku ze všech koutů Prahy našlo způsob, jak si dohromady zpříjemnit neděli. Uznalý potlesk tribun i přípitek všech malých florbalistů patří Vám všem. Znovu jsme sportovnímu světu ukázali, že štěstí a spokojenost není výsadou, ale právem náležícím všem, kdo tráví svůj volný čas aktivně a s chutí. Tak ať nám to vydrží ještě alespoň dvacetkrát!

Vítězné tažení v Boleslavi

Elévové v sobotu předvedli výborný výkon a skončili na turnaji v Mladé Boleslavi s kladnou vítěznou bilancí. V průběhu zápasů dokázali zapracovat předchozí náměty a i díky velmi pohledným akcím a bojovnosti zaskočili Tatran i domácí tým z Boleslavi. Nestačili pouze na Kolín.

V premiérovém pozápasovém rozhovoru se s vámi o dojmy podělí Jáchym. Za režii rozhovoru děkujeme Adamovi.

Adam: Jak hodnotíš dnešní turnaj? Proti komu se ti nejhůř hrálo a který soupeř byl nejhratelnější?

Jáchym: Nejtěžším soupeřem pro nás dnes byl tým Pittbulls Kolín. Naopak nejlíp se mi hrálo proti Boleslavi, kterou jsme porazili 8:2. Dal jsem gól a měl asistenci.

Adam: Co se vám v zápase s Kolínem nepovedlo?

Jáchym: Nezvládli jsme hlavně bránit, všichni byli v útoku, a potom nám chodili soupeři sami na brankáře a ten to měl těžký.

Adam: Co se vám v zápase naopak povedlo?

Jáchym: Hodně jsme stříleli, ale bohužel jsme netrefovali soupeřovu bránu.

Díky všem a těšíme se na další turnaje :)

Tom

Produktivita nás zradila

Na turnaj v Čelákovicích dorazilo nakonec 5 neskutečných borců. Přes zmatky skrze přesun z koše do koše, jsme nakonec sehráli 3 zajímavé zápasy.

První z nich byl ovšem pro nás velice náročný. Soupeř byl nejen lepší, ale bylo ho i výrazně více. Pozitivem zůstává našich pár vstřelených gólů, negativem počet, který byl vsítěn do naší svatyně.

Druhý zápas byl ukončen s hrozivým skóre 0:8, nicméně průběh zápasu tomu vůbec neodpovídal. Na počet šancí jsme, troufám si říci, dokonce zvítězili. Za naší nulou, a tedy prohrou, však stáli 2 faktory: naše neproduktivita a jejich obří brankář.

Třetí zápas se již i výsledkem blížil remíze, bohužel nás však soupeř o pár gólů porazil. Nutno ale opět říci, že na šance jsme byli vítězným týmem. Zradila nás však znovu produktivita, ve které nás naopak vyškolil soupeř, jehož hráči proměnili i téměř neproměnitelné šance.

Závěrem bych chtěl říci, že výkon v posledních dvou zápasech byl skutečně famózní. Pár chyb tam samozřejmě bylo, nicméně celkový výkon byl skvělý, dokonce se nám celkem dařilo držet se některých taktických pokynů. K prvním bodům v sezóně nám chyběl skutečný kousíček a jsem si téměř jistý, že v budoucnu se k nim dobereme. Do té doby zkusíme zapracovat na našich největších problémech, z nichž nejvíce bijící do očí je produktivita před brankou soupeře.

Ondra

Pět statečných, jedna marodka

Sobotní druhé kolo mladších žáků se neslo ve znamení vysoké marodky. Před zahájením turnaje jsme sčítali jednu omluvenku za druhou. Nakonec oblékli dres Floba jen čtyři bojovníci a brankář. Zároveň nám nepřál ani los turnaje a po omluvě Bohemky z turnaje jsme měli sice odehrát jen dva zápasy, oba však hned po sobě. Již od počátku jsme tak věděli, že nás čeká netradiční a velmi náročný turnaj.

v prvním zápase potvrdil roli favorita tým Longhorns, a to i bez ohledu na jednoznačnou početní převahu. Zkušený soupeř se s námi znovu nepáral a vysokým rozdílem kontroloval zápas. V tomto utkání jsme se především učili rozkládat sílí, abychom byli schopni náročný program zvládnout. Z taktického hlediska se nám to dařilo jen z části, na druhou stranu jsme však odehráli i za těchto podmínek lepší utkání, než to na minulém turnaji. V tomto zápase nás také podržel gólman Matyáš, který pochytal spoustu dalších gólovek.

Ve druhém zápase jsme změřili síly s Black Angels, kteří rovněž nastoupili ve čtyřech hráčích. Začátek utkání se nám povedl. Odehráli jsme vůbec nejlepší první polovinu zápasu, za obě kola. Vedli jsme 3:1 a měli dobrý dojem ze hry. Nálož dvou zápasů po sobě s jedním hráčem na střídání byla minutu od minuty znát. Síly docházely všem, včetně brankáře, a vedení jsme velmi rychle ztratili a nakonec jsme i museli gratulovat soupeři k vítězství.

Tým si i přes oba prohrané zápasy zaslouží velkou pochvalu. I přes to, že nám situace od počátku nehrála do karet, dokázali jsme uhrát velmi nadějný výsledek, od kterého se určitě odrazíme.

Díky všem a budu se těšit na další turnaje.

Tom

Krví a potem až k závěrečné třešničce

Turnaj elévů 17.10. v Benešově by se dal popsat jedním slovem: boj. Tento boj probíhal na několika úrovních. Na té první byl, často osamocený, golman, čelící nekonečným vlnám soupeřových útoků. A nutno říci, že naši brankaři se skutečně bili jako slavný moravský pluk u letohrádku Hvězda. Druhou rovinou byla snaha trenérů vštěpovat hráčům herní instrukce, z nichž se některé dokonce stali součástí našeho herního repertoáru. Především se však jednalo o boj samotných hráčů, někdy boj se soupeřem, někdy spíše se sebou samým.

První zápas proti Black Angels se nesl v duchu defenzivním. Přesto jsme dokázali párkrát vpadnout soupeři vpadnout do zad a vstřelit několik branek. Nicméně na tento, zejména po technické stránce, lepší tým to nestačilo.

Druhý zápas proti domácímu Benešovu byl již zápasem vyrovnaným. Nesl se v duchu neproměněných šancí obou týmů. V závěru se však štěstí přiklonilo na stranu soupeře a pomocí dvou branek nás porazil.

Třetí zápas proti Orce, týmu, jenž nakonec skončil první, byl pravděpodobně naším nejlepším. Skutečně jsme se prali, bojovali o každý míček a favorizovaného soupeře tak značně potrápili. I přes náš nadstandardní výkon jsme však o gól prohráli.

Čtvrtý zápas proti týmu z Kobylisích se naopak nesl v duchu poobědové pauzy. Tempo zápasu bylo skutečně ležérní. Nicméně právě zde jsme nakonec slavili úspěch a zvítězili o dvě branky.

Tento turnaj nám ukázal, že i když po technické stránce ztrácíme, můžeme díky své bojovnosti zápasit i s daleko lepšími týmy. Nutno ovšem říci, že takovéto nasazení není u nás příliš konzistentní. Závěrem lze snad dodat, že tento turnaj přinesl mnoho podnětů, na nichž se budeme snažit do budoucna zapravovat.

Ondra

Nováčci sbírali první ligové zkušenosti v Jesenici

Svou ligovou premiéru si odbyli i mladší žáci, kteří se spojili se ZŠ Jílovskou a letos sestavili zbrusu nový tým. První zkušenosti jsme odjeli sbírat do Jesenice.

Nutno říci, že soupeři nás vůbec nešetřili a kluci s Gabčou tak zažili křest ohněm. Museli jsme si zopakovat základy florbalových pravidel a naučit se nová. Zjistili jsme, jak to na takovém ligovém turnaji chodí a na hřišti jak reagovat na hru soupeře. V brance se prostřídali všichni, kteří projevili zájem. I když si občas strážci naší svatyně připadali jako rybáři lovící míčky ze sítě, chuť ze hry nám to nezkazilo a bavili jsme se florbalem tak, jak jsme ve Flobu zvyklí. Postupně to bylo lepší a lepší. Věříme, že, pro mnohé první ligový, turnaj zanechal v hráčích spoustu nových poznatků, které příště co nejlépe zapracujeme do hry.

Děkujeme všem za účast.

Tom

Úspěšná premiéra elévů

Prvním ligovým týmem, který po roční pauze okusil svou soutěž, byli elévové. Tým doplněný skupinkou nováčků ze ZŠ V Rybníčkách patřil rozhodně díky své nevyzpytatelnosti a bojovnosti k možným černým koňům turnaje.

Do turnaje jsme vstoupili pěkně zostra zápasem s Bohemkou. Zpočátku jsme se rozkoukávali a se zeleným týmem sváděli urputný boj o každý míček. Nakonec jsme seřídili mířidla a poměrně vysokým rozdílem urvali zápas na svou stranu. Výhra kluky nabudila. V dalším zápase jsme se však utkali s celkovým vítězem nedělních klání. Kluci měli z Black Angels velký respekt už před úvodním hvizdem. Nutno říci, že zbytečně. První polovina utkání nám, hlavně kvůli chybám, za které kluci nemohli a pramenily z nevědomosti, vůbec nevyšla. Skóre se v poločase zastavilo na nelichotivém výsledku 0:4. O přestávce jsme si však vše zrekapitulovali a do druhé poloviny zápasu vtrhnul úplně jiný tým. Po pěkném výkonu ve druhé půli, jsme padli 1:6. Chuť jsme si spravili ve třetím utkání.

S Benešovem jsme se dlouho přetahovali, až jsme odskočili z nerozhodného skóre 3:3 do dvoubrankového vedení a to už nepustili. Čekal nás tak boj o druhé místo s Čelákovicemi. Zápasu nechybělo vůbec nic. Kluci zúročili předchozí poznatky a nedali soupeři nic zadarmo. Vyrovnané klání bylo rozhodnuto až v samotném závěru, kdy se soupeři povedlo vstřelit 2 branky a nárokoval si tak zaslouženě stříbrnou pozici.

Děkujeme všem účastníkům za parádní turnaj. Vezeme si s sebou především spoustu nových zážitků a zkušeností, které jistě zužitkujeme v dalších kolech.

Tom

Naši trenéři - spojeni florbalem i hodnotami

Nová florbalová sezóna se nám kvapem blíží. Již za týden oprášíme vaky s florbalkami a vyběhneme vstříc dalším zážitkům s děrovaným míčkem. Stejně jako děti se těší i naši trenéři.

Naši trenérskou komunitu nespojuje jen zájem o florbal, efektivní rozvoj dětí a tvorbu zdravého a přátelského prostředí. Společně tvoříme naši filozofii a tréninky na bázi jednotné metodiky. Díky ní jsme všichni na jedné lodi a k dětem přistupujeme všichni stejně. Metodika byla předmětem tvorby dlouhá léta a reflektuje přístup, který jsme vždy praktikovali, a kterým se chceme prezentovat nejen na trénincích, ale i spoustě dalších komunitních akcí, i nadále. Trenéři zároveň sdílí nové poznatky a snaží se je zasadit do stávajícího konceptu. Diskuze je pro nás důležitá, abychom nezůstali pozadu a posouvali se společně s dětmi. Pravidelně se setkáváme a udržujeme naši partu co nejživější. Nespojují nás jen florbalové zážitky, ale především přátelství, a také společný cíl.

Každý nový trenér od nás obdrží dostatek informací a podpory pro to, aby dětem předal co nejvíce, ale hlavně, aby vše předal odpovídajícím způsobem. Vzájemně si vždy pomůžeme a žádná překážka pro nás není nezdolatelná. I proto razíme naše tradiční heslo #spolunahorudolu :)

Víkendovky v Sedmihorkách, tři dny v jiném časovém a podnebním pásmu.

I když s námi do vlaku usedalo pár dětí již v rámci hlavních prázdnin, většinu pořád čekají poslední školní dny. Nehledě na formality, letní víkendovou pohodu si společně užilo celkem 27 milovníků přírody všeho věku, pohlaví a územní příslušnosti v rámci hlavního města.

Různorodá skupina stihla v pátek před večeří pár seznamovacích her. Na vytrávení proběhla klání v pingpongu a frisbee, to vše zakončené plaváním v místním rybníce.

Do sobotního rána nás přivítalo polojasno, podmínky jako stvořené pro celodenní výlet. Český ráj nabízí nejen úchvatné výhledy, ale také nepřeberné množství skalních útvarů plnících roli prolézaček. Během desetikilometrové túry plnil každý doprovodné úkoly a zakresloval trasu putování. V rámci výpravy jsme navštívili zámek Hrubá Skála a odehráli několik klání ve družstvech spolu s trenéry. Závěrečné koupání přišlo znaveným cestovatelům vhod. Večer vzplanul táborák a zavoněly buřty. Dokonce jsme našli mezigenerační pojítko pro společný zpěv. Bedna od whisky a Slavíci z Madridu jsou nestárnoucí hity, byť pouze reprodukované.

Neděle byla ve znamení švédských a finských kuželek, pétanque, obíhačky, stavění hradů z písku a vodních sportů všeho druhu. Vlak uhánějící zpátky do Prahy ukolébal skoro všechny do zaslouženého spánku, přinášejícího pěkné sny o nových zážitcích.

Díky všem, moc jsme si to užili!

Vašek, Lucka, Šimon, Tomáš