Vyplňování zápisu na nedělním turnaji elévů doprovázely nejrůznější pocity. Nejdřív jsem s výrazem sportovního manažera velkoklubu zapsal nezvykle vysoký počet jmen včetně tří členů realizačního týmu. Následně mi znovu udělalo radost, co kluci dokázali, protože nás čekal druhý výkonnostní koš. Načež mě počty soupeřů připravily na mládežnický florbal nejvyšší úrovně, kde ovšem oranžová rozhodně nebyla nevýrazná....!
Tak například "domácí" Vinohrady. Připravané na všechno. Pověstná sokolská všetrannost spolu s šířkou kádru by jim umožnily zúčastnit se i turnaje ve velkém fotbalu. Zatímco početní převaha byla znatelná celou dobu, herní trvala pouze prvních pár minut. Potom nálety ustaly a na vrata začaly bubnovat i oranžové střely. Důležitých ran se nakonec podařilo udělit víc než dostat, ranní vítězství chutnalo sladce.
Dvojitá porce kladenské pečeně se servírovala v závratném tempu. Ukousli jsme si v obou případech velké sousto, ale žvýkali srdnatě. Soupeř byl individuálně i kolektivně vyspělejší a právě to nás nabudilo k výbornému výkonu. Bylo nutné makat naplno a poctivě si pomáhat, takový přístup přinášel ovoce a pořád jsme byli ve hře. Střetnutí odhalila místa, na kterých musíme zapracovat. Ukázalo se, kam se můžeme ještě posunout a co hlavně, že nikdo není neporazitelný.
Domů jsme si odnesli cenné zkušenosti a odhodlání nepolevit v započaté práci. Příště budete všichni koukat!
Díky, Vašek