Beroun, země elévům zaslíbená.

Čtvrtek, 22:30. Na letišti Václava Havla v Praze dosedá nevládní nespeciál vracející do vlasti dva základní kameny trenérské mozaiky Floba. Pátek ve znamení ladění logistiky obzvláště početného mužstva (5 hráčů a nepočítaně přívrženců). A konečně sobotní hřeb dalekosáhlých příprav ozdobený famózním týmovým výkonem oranžové družiny. Takové bylo dění kolem posledního kola turnaje elévů.

Za 90 dní mojí nepřítomnosti nedoznal celek změn kvantitativních, ovšem o nárůstu kvality nebylo třeba diskutovat. V brance natrvalo zahnízdil Vitas a přihlížející fanoušci nebyli daleko od pravdy s konstatováním, že ten oranžovej golman je fakt dobrej. Další Fanoušek, tentokrát Jindřišek překvapil klidem na hokejce a přehledem, se kterým rozehrával slibné kombinace. Jirka Kryštof v roli nekompromisního střelce, dravost a zarputilost Tondy a brilantní herní myšlení Mlaďase. Dámy a pánové, při takovéhle konstelaci může trenér s úsměvem vychutnávat sportovní koncert.

Davle nedokázala zaplnit soupisku alespoň minimem dětí, což se promítlo v pozměněném rozpisu zápasů. Z celkového počtu pěti týmů připadla zlatá příčka nám. Na výhrách a gólech 14:2, 11:3 a 12:3 se podíleli všichni v poli nastoupivší.

Díky kluci, byla to radost pohledět.

Vašek

Stříbrný úspěch na Barrandově

V neděli se nás na pražském Barrandově sešlo opravdu hodně. Celá naše družina se skládala dohromady z 12ti válečníků a tudíž byla od všech jedinců vyžadována vysoká výkonnost. 

Ta se projevila hned v prvním zápase s domácími gladiátory - Spartou, se kterou jsme se hodně dlouho přetahovali, ovšem pět minut před koncem jsme třemi góly strhli vítězství na svou stranu a otěže již nepustili.

Druhé utkání proti soupeři z Jesenice bylo zahájeno opět zdařilým vstupem do utkání, jenže jsme po pěti minutách ze svého výkonu slevili a soupeř začal dotahovat několikagólové manko. To ovšem oranžová lavina nepřipustila a v druhém poločase jasně dominovala a nadělila soupeři nepopulární "desítku".

V cestě za celkovým vítězstvím v turnaji stáli Bohové z Olympu. Ti už byli nad naše síly, ovšem zápas to byl vskutku pěkný, plný individuálních i kombinačních akcí se šťastným koncem pro soupeře.

Z prohry v posledním zápase si těžkou hlavu dělat nemusíme. Upřímně můžu říct, že se mi výkon líbil, všichni bojovali a užili si báječné nedělní dopoledne. Příště, na domácím turnaji, věřím v příčku nejvyšší :-)

Díky,

David

Flobo ACADEMY TOUR XV.

V sobotu 19. ledna se na Pankráci uskutečnil další turnaj FLOBO Academy Tour. Několik desítek mladých florbalistů nakonec vytvořilo kulisu pro zajímavou podívanou. Celý turnaj se nesl v příjemném duchu,
u dětí byl jednoznačným znamením úsměv na tváři, u rodičů pak pyšnost na své ratolesti. O to víc mě těší, že jsem u velké části dětí viděl nezpochybnitelné zlepšení v jejich florbalovém umu.

Díky všem, co se alespoň malou částí podíleli na vytvoření turnaje a těším se na 24. březen na další sešlost.

David

Umění příjemného. Mladší žáci ve svátečním duchu.

Poslední klání v tomto kalendářním roce bylo v režii Floba. K organizátorskému stolku zasedli fantasticky přičinliví rodiče, halou se rozléhaly koledy a celkově se dařilo přistupovat k turnaji na úrovni sportovně-společenské.

Klid v duši a mírumilovnost odrážející se v našich tvářích však nebyly nejlepší výbavou pro střet s družinou Jesenice. Slibný náskok z úvodu utkání ukolébal už tak dřímající střídačku do polospánku a překypujíc blažeností začali jsme se dostávat do čím dál úpornější nepohody. Zcela bez ohledu na nedělní zvyklosti, řádil soupeř jako smyslů zbavený a na jeho mocný finiš už nepřišla řádná odpověď. Porážka v zahajovacím duelu nám znemožnila celkový triumf, ale pořád se bylo třeba postavit čelem ke zbývající porci zápasů a cukroví.

Šance zlepšit si reputaci vyšla hned vzápětí na výbornou. Olymp vzdoroval z pocitu povinnosti. Více než houževnatá, spíše důstojná hra skončila jednoznačně ve prospěch domácích. Oproti tomu boj o bronz vykazoval všechny známky zápasu. Úleva a radost nakonec dokreslily povznášející atmosféru, která byla hlavním cílem.

Přeji všem pohodové svátky a úspěšný start do roku 2019. Budu na Vás v Japonsku myslet.

Díky,

Vašek

Úroda na Zahradním městě

Díky Mistrovství světa se poslední turnaj před Vánoci konal již na konci listopadu. Počet týmů a systém „každý s každým“ sliboval hned kvarteto zápasů a zajisté zajímavou podívanou.

V čase, kdy by se mělo naše první klání zahajovat jsme se na své polovině rozcvičovali v počtu tří borců. Co nevidět dorazil čtvrtý bojovník, a tak mohla začít bitva čtyř proti několikanásobné přesile soupeřů. Ovšem tři gladiátoři v poli a jeden štít v brance se ničeho nezalekli a zbraně nesložili, což přineslo vydřené dvojité vítězství.

Od poloviny zápasu naše družina čítala pět hráčů, a tudíž zbyl čas i na částečný odpočinek. Je však jasné, že únava se v takto zredukovaném počtu vždy projeví a zbylé dva zápasy skončily prohrou. Ovšem prohrou ne nijak výraznou, protože rozdíl branek byl vždy jednotkový a nutno říct, že jsme nebyli těmi, kdo tahali za kratší konec.

I takový sport umí být, nic se neděje, hlavu vzhůru, protože příště můžeme být těmi šťastnějšími my. Hlavně neubírat na tréninku a tížené sladké ovoce přijde samo.

Díky, kluci!

David

❄ Herní komplet pod stromeček ❄

Objednejte do 25.11.2018 Flobo komplet (dres + trenýrky) a obdržíte ho do Vánoc pod stromeček! Ostatní předměty ve FUNSHOPU lze objednávat až do 1.12.2018.
Objednávky budou automaticky předávány POUZE do rukou rodičů.
Buďme tým - vystupujme jako tým!

Objednávejte ve FUNSHOPU

Za hranice všedních dní i za hranice Prahy. Úryvek z deníku sportovní výpravy do Zelenče.

Původní text tak, jak byl zaznamenán mezi mnohými výbuchy smíchu velitelem Václavem a jeho prvním důstojníkem Davidem. V neděli 18. listopadu, léta páně 2018.

Přízemní mrazíky, které jistě zaskočily nejednoho silničáře, se pravděpodobně zasloužily o poruchu na trati, pročež bylo třeba dokonale připravený výjezd bleskově od základu změnit. Místo usměvavé a dostatečnou časovou rezervou disponující skupiny z Masarykova nádraží jsme se vlivem okolností proměnily v zadýchané a nejisté atomy poletující směrem do Vysočan, kde se na poslední chvíli podařilo stihnout inkriminovaný dostavník. Pěší přesun na halu se proměnil v soutěž o to, kdo se častěji zeptá, jestli už tam budem. Nakonec jsme tam skutečně byli, což byl důvod obecné spokojenosti.

Všestranné veselí nám vydrželo i po prvním zápasu s Tigers Jižní Město. Pokyn překvapit tygry vlastní dravostí zafungoval perfektně a statistika vstřelených branek doznala výrazných změn. Proti Startu z Kunratic se bohužel dobrý pohyb ztratil v tělocvičných exhibicích, kterými si hráči krátili čekání. Souboj muže proti muži ve stylu černobílé grotesky byl sice milým zpestřením, ale nakonec nám tyhle síly možná trošku chyběly. K postupu do finále jsme se nakonec zdárně protrápili...

Už samotné soustředění na finálové klání s týmem Falcons napovídalo, že se schyluje k velké bitvě. Taky že ano, každý si sáhnul na dno a ostré střety se neodpouštěly ani na jedné straně. Dlouho vyrovnaný stav se v koncovce povedlo ovládnout soupeři. Vašek, David i Magda ale viděli ze hřiště odcházet dva vítěze. Máte slovo horského vůdce, že do konce sezóny si vystavíme modrobílý skalp na krbovou římsu.

Zbytek dne naplnily bohulibé činnosti. V obležení místní cukrárny jsme doplnili energii na zpáteční cestu a stačili odehrát první neoficiální mistrovství v piškvorkách. Cesta vlakem utekla za vášnivých debat, jaká je nejlepší strategie při kámen-nůžky-papír. Závěrečný bowling ukázal, že podobné nadstavby přesahující sportovní stránku má cenu vymýšlet i nadále.

Díky všem, byl to moc pěkný den!

Vašek

Mlži na Jižňáku

Sobotní brzké ráno nás přivítalo ve SH Jižní Město. Rozjezd s Hořovicemi byl jako vždy pomalý, branka střídala branku na obou stranách. Až ve druhé části druhé půle jsme zapnuli a skóre v náš prospěch narostlo na 12:8.

Druhý zápas se Spartou byl velmi emotivní. Je třeba předeslat, že soupeř nastoupil oproti jiným kolům ochuzen o šikovná děvčata ve své sestavě, jelikož ta na vedlejším hřišti sváděla souboje v dívčí soutěži. Náš náskok po první polovině vypadal nadějně (4:1), ale byl to boj do posledních sekund, kdy soupeř zahrál powerplay a 2 vteřiny před koncem srovnal na 8:8. I tak jsme poprvé v sezoně postupovali z prvního místa ve skupině, jelikož Sparta měla horší skóre.

Po delší pauze jsme tedy nastoupili proti Falconům v boji o vítězství v turnaji. Bohužel se opět projevila naše menší psychická odolnost a po poločase 3:8 jsme sice předvedli zlepšený výkon ( 2.poločas 3:4 ), nicméně to na skvěle hrající tým soupeře nestačilo .

I tak jsme zaznamenali nejlepší letošní výsledek – 2. místo v 1. koši, nabrali zkušenosti a vědomí, že porazit se dá každý.

Díky

M.

Svatý Martin hody nepřinesl

Zatímco se nemalá část republiky chystala na svatomartinskou husu, stateční elévové tuto nabídku odmítli a vydali se na pražské Háje, aby zde odehráli předposlední turnaj před Vánoci.

Do turnaje vystřelilo oranžové komando vskutku nebojácně, chtělo by se říci, že začátek utkání připomínal, atletickou terminologií řečeno, „ulitý start“. Gólové hody v prvním poločase, jež byly odměnou za pečlivý trénink, potěšily oko snad každého diváka. Žel bohu štafetu, a hlavně otěže utkání, převzal v druhé části soupeř a nadějně rozjetý oranžový vlak se rázem „zasekl“.

Těžko soudit, čím byl způsoben hněv olympijských bohů v druhém klání. Tak jako v mytologii, i zde, na parketách, bylo cítit, že bohové z Olympu jsou herně vyspělejší. Průběh utkání připomínající duo kočka-myš vyústil v druhou prohru. Je důležité zmínit, že naše vstřelené branky padly po velmi povedených akcích, které zaslouží pochvalu.

Už před třetím duelem, před kterým nám los předurčil tříhodinovou pauzu, byla cítit touha po vítězství. A nutno říct, že průběh hry tomu odpovídal. Bohužel, pouze v prvních pěti minutách, a tak bylo třeba vyřknout gratulace soupeři i potřetí.

Budu se pravděpodobně opakovat, ale vážně není důvod věšet hlavu, protože, ač se to možná výsledkově nezdá, z mého pohledu v týmu potenciál na zlepšení určitě je. Na závěr považuji za nezbytné říci, že nejeden oranžový lev si odbyl v soutěžním utkání premiérový start a pevně věřím, že zápas od zápasu bude výkon ještě lepší a lepší.

Díky kluci za příjemný sportovně strávený den,

David

Prokletí prvních poločasů prolomeno. Úspěšní elévové na Barrandově.

V neděli 21.10. se den hlásil o slovo tempem odpovídajícímu víkendovému rozpoložení. Stejně jako se postupem času rozsvítilo na obloze sluníčko, zářily i naše tváře nakonec spokojeností, protože se aura vítězů snesla po dlouhém čekání na střídačku Floba.

Při vstupu do turnaje proti stíhačům z Kladna jsme celé první dějství nahazovali motory. Když se celý stroj dostal na provozní teplotu, soupeři se ocitli v roli "nestíhačů" a jenom díky skvěle chytajícímu brankáři uhájili vedení do posledního hvizdu.

Ačkoliv byla pauza před dalším zápasem ta nejkratší možná, jako bychom znovu začínali od začátku. Co do krvežíznivosti jsme se Klokanům nemohli rovnat, hlavně nedůraz před vlastní brankou se nám zle vracel jako bumerang. Bohemka, florbalový Goliáš, nepouštěla oranžové Davidy do souvislého tlaku, takže se prostřílela k vítězství.

Utkání pravdy proti Spartě bylo vyvrcholením celého programu, zklidněná aréna poskytla vhodnou atmosféru povedenému vystoupení. Tentokrát si kluci šli pro úspěch stylem start-cíl. Hrací čas byl naplněn poctivým bráněním, přesnými přihrávkami a častou střelbou. Týmový výkon nakonec znamenal triumf, hlavně se nad hřištěm vznášela neředěná radost.

Těší mě, stejně jako kluky, že jsme se dočkali. Po sérii, kdy jsme odcházeli s hlavou dolů, je euforie opojná. Pořád platí, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Zároveň mi je jasné, že tahle odměna bude do budoucna velkou motivací. Kdo všechno se s námi vydá na cestu v nově nastaveném směru?

Díky

Vašek

Bronzové hody na Nymbursku

Uplynulý víkend patřil turnaji mladších žáků, kteří již podruhé stanuli v koši nejvyšším. Oranžová družina válečníků však na místo konání neměla jednoduchou trasu, neboť pořadatelství se zhostily Milovice.

Hned první klání dne nabídlo perfektní podívanou, jež byla okořeněna mnoha pěknými souhrami. Nutno podoktnout, že většina těchto souher končila v síti soupeře z Olympu. Na konci duelu tak na světelné tabuli svítilo všeříkající skóre 11:3.

V druhém střetnutí na nás nečekal nikdo jiný než věhlasná Sparta. Sparťanští gladiátoři, vybaveni mimo jiné triem dravých slečen, s naším tempem drželi dlouho krok a remízový výsledek dvě minuty před koncem se zdál jako férovým dělením bodů. Jenže sport není vždy takový, jaký bychom si představovali, a po klasickém „nedáš, dostaneš“ jsme 8 sekund před koncem byli ti smutnější my. Co mě moc mrzelo byly viditelné negativní emoce na konci. Chápu, že tyto emoce ke sportu bezesporu patří, ale je důležité je umět krotit a nevybouchnout hned při první chybě… Každý chybujeme:)

Utkání o celkové třetí místo komplikovala nejdříve indisponovanost hlavního arbitra, tudíž se toto klání muselo odložit o celých 45 minut. Podruhé v řadě jsme v mači o pomyslné třetí místo stáli tváří v tvář Davli. S ambiciózním soupeřem jsme dlouhou dobu vedli závody v přelívání výsledku na svou stranu. Florbalový bůh však tentokrát stál při nás, a na rozdíl od minulého zápasu přidal branku na naši stranu. Tenisový výsledek 7:6 tak znamenal konečné třetí místo.

Jak už jsem psal výše, je potřeba krotit své emoce. Každý si do svého svědomí může sáhnout sám. Naopak předvedená hra místy vykazovala mistrovské parametry a bylo radostí se na předvedené souhry koukat, a především slavit jejich zakončení v síti soupeřů. Jen tak dál!

David

Několikapatrová florbalová sobota elévů

Víceposchoďová tělocvična ZŠ Mendelova byla ikonickým dějištěm dalšího vystoupení nejmladšího týmu. Výstup na pomyslný vrchol, kde se v nezvyklé nadmořské výšce nacházelo hřiště, jako by připomínal, že cesta k mistrovství vyžaduje trpělivost a odvahu.

Pestrá soupiska nakonec dovolila střídat dvě kompletní formace. Ideální počet pro to, aby si každý zahrál, což je ostatně hlavní důvod naší účasti. Zkušenosti jsme sbírali mezi i mimo mantinely. V zápasové vřavě se dařilo udržovat týmový duch, i když nebyl výsledek pro naše barvy vždycky příznivý. Spolknout hořkou příchuť porážky je sice nelehká záležitost, pro další sportovní rozvoj však naprosto určující. Ve všech třech duelech bylo k vidění veliké množství povedených akcí a zákroků. Všichni zase o kousek herně povyrostli.

Kluci do toho dali všechno, a tak by neměl konečný stav nikoho trápit. Žádný učený z nebe nespadl (naštěstí, jinak by žuchnul přímo na podlahu) a společné florbalové putování už drobnými krůčky začalo. Nezbývá než vydržet, neztrácet chuť a dál se bavit tím, co máme rádi.

Děkuju všem!

Vašek

Kvalita při snížené kvantitě, mladší žáci v Davli

Nedaleko ruchu hlavního města se v těsném sousedství vodní plochy nachází prvotřídní řeznictví. Kousek vedle masomilného krámu jest situována základní škola, nad níž najdeme sportovní halu, kde se všechno v sobotu 29.9. událo.

Trenér si z titulu svého jména nemohl dovolit absenci, takzvaně " na Václava bez Václava" by nedávalo smysl. Ostatní, byť Neváclavové, upřednostnili florbal v počtu vyšším, než nezbytně nutném, tudíž se mohlo hrát...

Sparta si vzala naši ranní rozcvičku pod důsledný patronát. Rozhašenou kombinaci v podání obou aktérů zvládli soupeři kompenzovat velmi kvalitním individuálním pohybem s míčkem i bez něj. Sklonit hlavy ve znamení uznání spravedlivé porážky bylo správnou výchozí pozicí do dalších bojů.

Proti Tigrům z Jižního Města se střetlo 5 hráčů na obou stranách a urputnému boji chyběla lehkost. Adam v bráně chytil i nemožné, čímž dovolil svým spoluhráčům navyšovat nesměle vedení. Hráči Davle, byť neměli šavle a jejich trenér jen občas zvolal Pavle (humor, vtip, legrace, poznámka redakce), byli zápasem o třetí místo hypnotizováni. Hlasité povzbuzování vytrhlo ze soustředění i naše borce a taktika ustoupila vášním. Nakonec byly naše hlavy o pár stupňů chladnější, takže imaginární bronz putuje do Bohnic. Co je důležitější, ligovou premiéru si odehráli Ondra Raidl s Matyášem Bucharem a vedle prvních gólů udělali spoustu dobrých kroků správným směrem.

Dobrá práce, přátelé!

Vašek

Elévové, benjamínci a florbalové sazeničky na Zahradním městě.

Disportare, latinský výraz, který znamená bavit se/příjemně trávit čas, byl na počátku všeho sportování. Toho sportování, kde stejně jako úcta k soupeří bylo samozřejmé, že někdo vyhraje a někdo prohraje. Tolik úvod do kinantropologie.

Žitá filosofie našeho nově se rodícího nejmladšího závodního družstva je obdobná. V neděli odehrála nejméně početná družina tři zápasy s neopadávající chutí. Pro některé šlo o vůbec první ligovou zkušenost. Přesto bylo vidět, že o svém pobytu na hřišti přemýšlí a zlepšení mezi prvním a posledním utkání bylo znatelné.

V prvním poločasu všech našich vystoupení jsme navíc se soupeři dokázali držet krok. Díky košovému systému se na příštím turnaji střetneme s vyrovnanější konkurencí. Je to jenom hra, na to prosím nikdo nezapomínejme. Já se těším, že si budeme celý rak hrát a určitě si nechci nechat tuhle radost vzít.

Díky,

Vašek

Mladší žáci si podmanili Barrandov

V rámci úvodního turnaje mladších žáků byl k vidění krásný florbal okořeněný spoustou branek a nápaditých kombinací. Potvrzením předvedené kvality není jen vítězství a z něj pramenící postup do vyššího koše, ale hlavně uznalý potlesk diváků a poznámky samotných hráčů, že takhle je to opravdu baví...

Koho by nebavilo s nekonečnou chutí podnikat ofenzivní výpady a probouzet v soupeřích oprávněné obavy. Kdo by se netěšil z finální přihrávky, po které spoluhráč zakončuje do prázdné brány. Jak je to krásné, když se může celý tým spolehnout na losem určeného brankáře a táhnout za jeden provaz, i když se zrovna nedaří. Neděle měla všechno, náboj, radost ze hry, sportovního ducha, nájezdovou zápletku i šťastný konec..

PS: Kdo si nechal ujít společnou návštěvu cukrárny nechť nevěší hlavu, letošní sezóna bude obvzlášť vypečená.

Díky,

Vašek

UKÁZKOVÁ HODINA NA ZŠ JÍLOVSKÁ

Flobo nabízí dětem z Braníka a Modřan florbal již několik let. Stoupající počet přihlášených kluků a holek potvrzuje, že kolektivní hra je opravdu oblíbená.

Rádi bychom představili populární sport i těm nejmladším školáčkům. Pro každého, koho zajímá aktivní trávení volného času, máme otevřenou ukázkovou hodinu. V úterý 18. 9. 2018 se v malé tělocvičně školy Jílovská uskuteční v 16:00 hodin modelový trénink plný her a soutěží.

Je nemožné popsat, jak chutná radost z pohybu a jenom těžko lze teoreticky obsáhnout něco, co se musí zažít. Potřebné vybavení zajistíme, stačí jenom sportovní obuv a oblečení. Všichni, rodiče nevyjímaje, jsou zváni na lekci, která může rozhodnout při výběru kroužků.

💥 PŘIHLÁŠKY NA SEZÓNY 2018/19 OTEVŘENY. 💥

Další rok ve na florbalové vlně ve Flobu otevřel svá stavidla!

Sportovně florbalové vyžití pro hráče od 6 do 12 let začne 2. října na 6 základních školách po celé Praze!

Přihlášky pro konkrétní školy, naleznete v postranním panelu.

Na viděnou na tréninku :)

Stará dobrá Anglie na TJ Pankrác.

View fullsize

Flobo pořádá pravidelný příměstský kemp na konci prázdnin. Stejně jako perfektně střižený trávník není pouze dějištěm kriketových klání, pohyb vedle těla povznáší také duši. Kde jinde mohli organizátoři čerpat inspiraci, než v prostředí, které dalo světu vybrané mravy a zásady FAIR-PLAY? Dnes už letitý lord Floorsby jednou řekl: "Bav se, ale nenech zapomenout na dobré vychování."

V duchu tohoto vznešeného občana se výchova nastupující generace odehrává po ose Gentleman (potažmo Gentledáma) - Člověk - Sportovec - Florbalista. Výsledky revolučního přístupu jsou netušené, projevy pětidenního působení tématicky zaměřených her a soutěží můžou být až netušené.

Vážené dámy, slovutní pánové, připravte si raději vhodně formulovanou omluvu pro případ, kdy lokty na stole při nedělním obědu vyvolají pohoršeně zdvižené obočí Vašeho spořádaného potomstva.

galerie úvodního dne zde

Elévové opět o koš nahoru.

View fullsize

Předposlední turnaj letošní sezóny hostilo Kladno, které má v současné době trochu jiné starosti, a to především na hokejové ploše, kde tamní Rytíři bojují o účast v extralize. My jsme se ale samozřejmě soustředili na vývoj v nafukovací hale mimo centrum tohoto hutního města.

První zápas jsme se postavili domácímu ambicióznímu týmu – Stíhačům z Kladna. Tito borci však nenaplnili účel svého jména a nechali si již od začátku utéct gólový koncert oranžové smršti. Ač jejich stíhací jízda byla velmi razantní, o účinnosti již mluvit nemůžeme, a to především proto, že naši svatyni střežil neuvěřitelně chytající Víťas. První výhra tak měla být předzvěstí úspěšného turnaje.

Druhý zápas následoval proti Dvojce z Prahy. Velké zlepšení (motivace je krásná věc) v nasazení si zaznamenal nejeden válečník oranžové armády. Dle mého názoru byl soupeř zprvu zaskočen naši kombinační hrou a především mně vykouzlil pokus o nehamounění a nesólování úsměv na tváři. Chybělo jen trochu štěstíčko v oblasti brankoviště a především musím (a myslím, že všichni ostatní taky) úžasný výkon brankáře našeho protivníka. Výsledek 4:2 byl však pozitivním nakopnutím do finálového klání.

Ve finále jsme se střetli s dalším mimopražským protivníkem. Na druhé straně hřiště totiž stály Kralupy. Abych pravdu řekl, zprvu zápas opravdu nevypadal jako krutý souboj o první místo a nezaujatému diváku prvních pár minut určitě nelahodilo. Pevná obrana, ve které bych rád pochválil hlavně Matyho Č., který se neskutečně vracel a všechny nebezpečné protiútoky pohlídal s velkým přehledem, však držela čisté konto a útok velmi trápil obranu protivníka. Taky bych rád pochválil Matyho S., jenž si vždy dokázal najít volný prostor před brankou soupeře a několikrát se tak mohl radovat ze vstřelených branek. Nakonec jsme finále opanovali v poměru 8:2 a stali se tak, dle mého, zaslouženými šampiony turnaje.

Chtěl bych Vám kluci moc poděkovat za to, jak jste turnaj odmakali i přesto, že naše nepočetná armáda, jejíž počet by se dal spočítat skoro na prstech jedné ruky, nebyla kompletní. Hlavní je neusnout na vavřínech a ukázat svou sílu a bojovnost i v dalším, posledním, turnaji letošní sezóny.

David

I Strži již uzavřeli sezónu.

Závěrečný turnaj sezóny se odehrál v pěkném prostředí haly v Dobříši. Opět jsme se sešli v „tradičním“ počtu 8+1. Prvním soupeřem ve skupině byl Olymp. Snažili jsme se hrát jednoduše, ale ne vždy to vycházelo. V polovině první části jsme dali gól, ale soupeř během chvíle vyrovnal. Nadále jsme měli šance, v druhé části zápasu jsme byli lepší, ale góly nepřicházely. Vypadalo to na remízu, ale v předposlední minutě jsme během půlminuty zápas rozhodli. Konečně jsme proměnili šance – poslední gól padl dokonce z přesilovky – a zapsali jsme si první body.

Ve druhém zápase jsme narazili na soupeře z Davle, kterého jsme snad ještě neporazili. Gól jsme dali hned v první minutě a za chvíli přidali další. Tím jsme se trochu uklidnili, a i když měla Davle hráčů do pole více než deset, tak hráč, který byl schopen tvořit hru, byl pouze jeden. A ten na vše sám nestačil. Motal nám sice hlavu okolo branky, ale jeho přihrávky nikdo nevyužil. A pokud ke střelám došlo pochytal je výborně chytající Vojta. V druhé části jsme spustili brankostroj a kluci si zápas užívali. A i když dostali na úplném konci dva góly, které jenom kosmeticky upravili výsledek, tak jim nebylo co vyčítat.

Ve finále nás čekala domácí Dobříš. Nejenom že měli hlučné fanoušky, které jim připravili vpravdě domácí prostředí, ale i jejich výkony v průběhu dne ukazovaly, že se potkáme se silným soupeřem. V sestavě měli asi 4 kluky, kteří byli sehraností o třídu výš. A taky to na hřišti bylo znát. Před zápasem jsme klukům řekli ať si zápas užijí a nestresují se případnými obdrženými góly. Začátek opravdu nebyl nejpovedenější. Rychle to bylo 0:3, před poločasem 0:4. Změnili jsme taktiku a soustředili se víc na útok, protože soupeřova obrana kvalit jejich ofenzívy nedosahovala. A zabralo to! Ještě do přestávky jsme dali dva góly a v první minutě druhé části jsme snížili na 3:4. A kluci najednou pochopili, že to JDE! Záměrně jsme přestali řešit obdržené góly a místo postupné rozehrávky po mantinelech, měli obránci za úkol přenášet hru co nejdříve před bránu. Tím se soupeř musel více soustředit na obranu a méně často se dostával před naší bránu. A fungovalo to! A ze stavu 4:7 jsme na konci zápasu měli 6:7 a v závěrečném tlaku jsme byli několikrát milimetry od vyrovnání. Sice se to nakonec nepovedlo, ale výhru neměla Dobříš rozhodně zadarmo (byť byla – musíme uznat – zasloužená).

Za druhou půli proti Dobříši bych všem chtěl poděkovat. A vlastně za celý turnaj. Těm co stříleli góly, těm co dřeli (a možná nebyli tolik vidět), těm co bránili a z útoku zaskakovali za obránce, a Vojtovi za mraky pochytaných šancí. Nevím, jak to vnímali kluci, ale mám pocit, že je to bavilo.

Petr J.