FLOBO

Elévové opět o koš nahoru.

Šimon Jiráček · April 20, 2018

Předposlední turnaj letošní sezóny hostilo Kladno, které má v současné době trochu jiné starosti, a to především na hokejové ploše, kde tamní Rytíři bojují o účast v extralize. My jsme se ale samozřejmě soustředili na vývoj v nafukovací hale mimo centrum tohoto hutního města.

První zápas jsme se postavili domácímu ambicióznímu týmu – Stíhačům z Kladna. Tito borci však nenaplnili účel svého jména a nechali si již od začátku utéct gólový koncert oranžové smršti. Ač jejich stíhací jízda byla velmi razantní, o účinnosti již mluvit nemůžeme, a to především proto, že naši svatyni střežil neuvěřitelně chytající Víťas. První výhra tak měla být předzvěstí úspěšného turnaje.

Druhý zápas následoval proti Dvojce z Prahy. Velké zlepšení (motivace je krásná věc) v nasazení si zaznamenal nejeden válečník oranžové armády. Dle mého názoru byl soupeř zprvu zaskočen naši kombinační hrou a především mně vykouzlil pokus o nehamounění a nesólování úsměv na tváři. Chybělo jen trochu štěstíčko v oblasti brankoviště a především musím (a myslím, že všichni ostatní taky) úžasný výkon brankáře našeho protivníka. Výsledek 4:2 byl však pozitivním nakopnutím do finálového klání.

Ve finále jsme se střetli s dalším mimopražským protivníkem. Na druhé straně hřiště totiž stály Kralupy. Abych pravdu řekl, zprvu zápas opravdu nevypadal jako krutý souboj o první místo a nezaujatému diváku prvních pár minut určitě nelahodilo. Pevná obrana, ve které bych rád pochválil hlavně Matyho Č., který se neskutečně vracel a všechny nebezpečné protiútoky pohlídal s velkým přehledem, však držela čisté konto a útok velmi trápil obranu protivníka. Taky bych rád pochválil Matyho S., jenž si vždy dokázal najít volný prostor před brankou soupeře a několikrát se tak mohl radovat ze vstřelených branek. Nakonec jsme finále opanovali v poměru 8:2 a stali se tak, dle mého, zaslouženými šampiony turnaje.

Chtěl bych Vám kluci moc poděkovat za to, jak jste turnaj odmakali i přesto, že naše nepočetná armáda, jejíž počet by se dal spočítat skoro na prstech jedné ruky, nebyla kompletní. Hlavní je neusnout na vavřínech a ukázat svou sílu a bojovnost i v dalším, posledním, turnaji letošní sezóny.

David

I Strži již uzavřeli sezónu.

Šimon Jiráček · April 17, 2018

Závěrečný turnaj sezóny se odehrál v pěkném prostředí haly v Dobříši. Opět jsme se sešli v „tradičním“ počtu 8+1. Prvním soupeřem ve skupině byl Olymp. Snažili jsme se hrát jednoduše, ale ne vždy to vycházelo. V polovině první části jsme dali gól, ale soupeř během chvíle vyrovnal. Nadále jsme měli šance, v druhé části zápasu jsme byli lepší, ale góly nepřicházely. Vypadalo to na remízu, ale v předposlední minutě jsme během půlminuty zápas rozhodli. Konečně jsme proměnili šance – poslední gól padl dokonce z přesilovky – a zapsali jsme si první body.

Ve druhém zápase jsme narazili na soupeře z Davle, kterého jsme snad ještě neporazili. Gól jsme dali hned v první minutě a za chvíli přidali další. Tím jsme se trochu uklidnili, a i když měla Davle hráčů do pole více než deset, tak hráč, který byl schopen tvořit hru, byl pouze jeden. A ten na vše sám nestačil. Motal nám sice hlavu okolo branky, ale jeho přihrávky nikdo nevyužil. A pokud ke střelám došlo pochytal je výborně chytající Vojta. V druhé části jsme spustili brankostroj a kluci si zápas užívali. A i když dostali na úplném konci dva góly, které jenom kosmeticky upravili výsledek, tak jim nebylo co vyčítat.

Ve finále nás čekala domácí Dobříš. Nejenom že měli hlučné fanoušky, které jim připravili vpravdě domácí prostředí, ale i jejich výkony v průběhu dne ukazovaly, že se potkáme se silným soupeřem. V sestavě měli asi 4 kluky, kteří byli sehraností o třídu výš. A taky to na hřišti bylo znát. Před zápasem jsme klukům řekli ať si zápas užijí a nestresují se případnými obdrženými góly. Začátek opravdu nebyl nejpovedenější. Rychle to bylo 0:3, před poločasem 0:4. Změnili jsme taktiku a soustředili se víc na útok, protože soupeřova obrana kvalit jejich ofenzívy nedosahovala. A zabralo to! Ještě do přestávky jsme dali dva góly a v první minutě druhé části jsme snížili na 3:4. A kluci najednou pochopili, že to JDE! Záměrně jsme přestali řešit obdržené góly a místo postupné rozehrávky po mantinelech, měli obránci za úkol přenášet hru co nejdříve před bránu. Tím se soupeř musel více soustředit na obranu a méně často se dostával před naší bránu. A fungovalo to! A ze stavu 4:7 jsme na konci zápasu měli 6:7 a v závěrečném tlaku jsme byli několikrát milimetry od vyrovnání. Sice se to nakonec nepovedlo, ale výhru neměla Dobříš rozhodně zadarmo (byť byla – musíme uznat – zasloužená).

Za druhou půli proti Dobříši bych všem chtěl poděkovat. A vlastně za celý turnaj. Těm co stříleli góly, těm co dřeli (a možná nebyli tolik vidět), těm co bránili a z útoku zaskakovali za obránce, a Vojtovi za mraky pochytaných šancí. Nevím, jak to vnímali kluci, ale mám pocit, že je to bavilo.

Petr J.

Barrandov. Skvělá káva, hra žádná sláva.

Šimon Jiráček · April 10, 2018

V neděli se zástupci mladších žáků bojujících ve formátu 3+1 shromáždili na hale X3M ARENA Barrandov, aby sluncem zalitý den ozdobili florbalovým uměním.

Potenciál akce rozhodně měla. Usměvavý superligový obránce Sparty za pořadatelským stolkem, přesně 9 hráčů do pole, vyhlášená cukrárna v dochozí vzdálenosti a slušná porce zápasů. Všechno nám hrálo do karet.... až na skutečný vývoj událostí.

FBC Slavia ve dresech s typickou hvězdou mířila stejně vysoko jako její ikonický emblém, tyto ambice od počátku hatila pohledná kombinace oranžové družiny. Cenné vítězství 7:6 na úvod. Draci z Hořovic nepatřili mezi papírové favority, o to překvapivější bylo třígólové manko, které bylo třeba odmazat hned po několika málo okamžicích druhého zápasu. Nakonec jsme dokázali převzít kordmidlo. Danda Pálka si desátým gólem nasadil kuchařskou čepici, po 15. zásahu byl do role cukráře pasován i trenér. Vysoká výhra 18:8 byla posledním úspěchem dne. Ve střetu o šanci na vítězství čekali tygři z Nehvizd. Dva náhradníci měli být snadným soustem, pruhovaná jednohubka se proměnila v hořkou pralinku. Než abychom protivníka unavili pohybem a nečekanými nahrávkami, sami jsme se dusili statickou a profesorskou hrou, která nejenže nemohla nikoho pořádně bavit, bohužel neměla ani příliš šancí na úspěch.

Spravit si chuť na Spartě bylo snem nás všech, bohužel i tato meta zůstala pouze v imaginární rovině. Neupírám klukům snahu, někdy se prostě stane, že to nejde, i kdyby se jeden rozkrájel.

Rozkrájel se dort, v šatně, po pondělním tréninku. Všechny chmury se zaplácly krémem a chybějící ingredience byla vlastně asi ta chuť. Ta, se kterou jsme si všichni společně popovídali a ta, se kterou se chystáme na další akce.

Díky

Vašek

Barrandovská klání mladších žáků

Šimon Jiráček · March 14, 2018

V neděli 4. 3. se naše družina sešla v samém srdci a symbolu českého filmu na pražském Barrandově. Právě zde se 11 našich bojovníků sešlo a postavilo k neobvykle porci zápasů, rovnou 4 bitvy s naší účastí čekaly na své vítěze.

Ačkoliv na vrchol většinou vede dlouhá cesta, k našemu vrcholu nevedla cesta v podstatě žádná. Vrcholem našeho výkonu byl hned první zápas, který jsme v prvním poločase zcela ovládali a nebezpečné pokusy kryl s přehledem chytající Roman. V útoku zářil Ondra Ž., který si vždy dokázal najít místo pro střelu a zařídil do svých statistik hattrick. Naproti tomu, abychom se o poločase uklidnili a přidali další branky jsme si utkání neskutečně zkomplikovali a v závěru se dokonce museli bát o vítězství, protože, jak už se stává naší tradicí, jednobrankové výsledky jsou letošní sezónu naší specialitou. I toto vítězství se ale počítá. 6:5.

Ve druhém střetnutí jsme čelili zeleno-bílé síle Bohemians. Už od začátku bylo jasné, kdo bude dominovat, ovšem chtěl jsem, aby se nám podařilo vzdorovat co nejdéle a využívat chyb soupeře. Opět se nám vyvedl první poločas, ve kterém jsme udrželi remízový stav a neměli se za co stydět. Jenže… naše druhé poločasy neoplývají nebezpečností, a tak jsme se s Bohemkou loučili prohrou.

Asi nejzajímavější utkání nabídlo třetí měření sil. Sparta na nás vlétla od začátku s velikou bojovností a zaslouženě si vybojovala lepší výchozí pozici. Kluci nic nevzdali a snažili se, alespoň částečně, držet krok s našlapaným, rudým strojem. Ve druhém dějství se náš sen div nerozplynul ve víru slepených branek Sparty a na výsledkové tabuli svítilo skóre 4:8. S vidinou lepších minut na plochu nastoupilo trio zkušených borců a za 15 (!) sekund v předposlední minutě snížilo na rozdíl jediné branky. Naše mašina se, bohužel, zasekla s oddechovým časem, který takticky využila Sparta. Přes to, že jsme měli minimálně deset dalších šancí na snížení v poslední minutě, kdy jsme brankáře soupeře zásobovali nadýchanými střelami, jsme Spartu porazit nedokázali.

V poslední zápase jsme si chtěli spravit chuť po poslední hořké porážce. Borci z Hořovic ale byli proti všemi deseti. Možná se již projevila únava z minulých zápasů, které byly fyzicky velmi náročné, možná už se kluci viděli doma na pozdním obědě a možná u nás chyběla chuť po vítězství. Poslední zápas jsme vůbec nezvládli, byli u balonků vždy druzí a naše kombinace většinou končila po první přihrávce.

Co se mi nelíbilo, bylo chování po utkání se Spartou některých jedinců, kteří porážku nesli velmi těžko. Je to jen sport, jednou vyhraješ, jednou prohraješ. A sport není vždy fér a spravedlivý. Féroví a disciplinovaní musíte být vy.

Na druhou stranu. Hlavu vzhůru, nic se neděje, kluci. Moc se mi líbil výkon kluků, které na turnajích nevídám tak často a u kterých je vidět velký posun ve výkonnosti a k dokonalosti výkonu chyběla už jen třešnička na dortu – ta gólová. Příště nám to, doufám, vyjde mnohem lépe a budeme se opět radovat z vítězství.

David

Kunratická kratochvíle elévů

Šimon Jiráček · March 14, 2018

Na další boje 3. koše elévů lákala tentokrát hala v Kunraticích a přestože se jednalo o místně odloučenou lokalitu od domovské Prahy 8, sešlo se nás brzy ráno více než bývá zvykem.

Zahajovací zápas hracího dne svedl proti sobě dva celky uctívající oranžovou. Kromě nás vzhlížejí ke stejné modle ještě Wizzards, nadčasový design našich dresů zůstal skryt pod tradičním rozlišovacím prostředkem. Obdobně to vypadalo na hrací ploše. Divákovu oku lahodící výkony se celkem pokojně seřadily na stupních vítězů a pomyslná stříbrná medaile z onoho střetu byla maximem.

Florbalové sudičky musely náš celek zasypat v kolébce sloučeninou SKV, protože železná pravidelnost, se kterou soupeříme proti sokolům z Vinohrad, se vymyká všem statistickým zvyklostem. Z úcty k tradici nemohl duel skončit jinak než nervy- drásající koncovkou, kde se nakonec usmála štěstěna na druhé aktéry dramatu.

Boj o přežití byl zároveň bojem s morálkou. Kdyby to pravidla dovolovala, vítězství by za předvedené nasazení zasloužil leda tak rozhodčí. Kralupy si odhodlání a dravost také naplánovaly do jiného diáře, takže se zápas nakonec doploužil k nájezdům. Lépe zvládnutá trestná střílení přiměla naše příznivce k oslavám. Radost byla směsicí úlevy a příjemného očekávání pokračujícího víkendu. I takový může být sport.

Díky
Vašek

DOROSTENCI

Dorostenci v Dvoře Králové

Šimon Jiráček · March 3, 2018

V sobotu 3.3. 2018 se dorostenci vydali na jednu epizodu florbalové ságy do nedalekého Králova Dvora. Poslepovaná sestava si připsala důležité vítězství.

FLOBO PRAHA – FBC BARRACUDAS SLANÝ 3:0

Před začátkem dostalo 8 bojovníků jasné pokyny. Rady, co hrát, jak se chovat a kudy vede cesta k vysněnému výsledku padly na úrodnou půdu. Soupeře zůstal od počátku ve stínu našeho pohybu umocněného důrazem. Bohužel se obě starší kategorie dlouhodobě potýkají se slabou koncovkou. Brankář Tadeáš Musil neměl skoro žádnou práci, a mohl tak sledovat trápení spoluhráčů se zakončením. Utkání bylo otázkou vůle po vítězství, protože herní vyspělost na obou stranách pokulhávala. Celkově aktivní pojetí Floba dávalo naději, že nějaký ten míček do branky soupeře propadne. V první třetině se skóre neměnilo. O pauze se burcovala bojovná nálada a připomínala taktika. V 8. minutě se konečně zadařilo a tým dostal do vedení Matěj Pecha (asistence Martin Šebek). Protivník odevzdal svou pasivitou otěže zápasu nám. Druhé dějství poznamenal chybný krok rozhodčího, který za hokejku zablokovanou v samostatném úniku udělil pouze menší trest, namísto trestného střílení běžně nařizovaném v těchto situacích. Tvrzení, že se nejednalo o gólovou příležitost je minumálně diskutabilní! V poslední přestávce se zdůrazňovala potřeba zvýšit náskok, aby se nám nevymstil případný povedený únik soupeře. Hráči ovšem nedůslednou obranou připustili obrovskou šanci, hned na to protivník přidal v důrazu. Hraniční zákroky byly po zásluze odměněny vyloučením. Naše přesilové hry otevřely teoreticky cestu k poklidnému závěru. Přestože je početní výhoda rozdílovým faktorem v celé řadě sportů, nám paradoxně hrozilo větší nebezpečí než při klasickém formátu. Tadeáš v brance musel být i nadále ve střehu, protože náš tlak nebyl dostatečný. Ze všech akcí byl jediný gól z hole Tomáše Jančíka. Přihrával Matěj Pecha. Stav 2:0 dával malou naději na zisk 3 bodů. Výhrů pečetil Ondřej Svoboda za asistence Daniela Ginzela a o vítězství bylo rozhodnuto.

ZÁVĚR

Celý tým má stále na čem pracovat. Je nutné zaměřit se na všechny fronty, především domluvit vlastní hlavě!

STARŠÍ ŽÁCI, DOROSTENCI

Posilujeme kádr nejstarších celků.

Šimon Jiráček · February 26, 2018

Florbalisté ročníku narození 2004-2001 prosím pozor. Za devět let existence naplnil oddíl Flobo Praha všechny předpoklady pro budování stabilního zázemí starším žákům a dorostencům. Zkušený realizační tým, dlouhodobý tréninkový plán, zavádění cílevědomých metod....Jednoduše skvělá příležitost pro všechny, kteří by rádi ze svého sportu učinili podstatnou část každodenního života. Ať už převyšuješ školní kroužek, nebo jsi soutěživý typ, tuhle šanci si nenech ujít. Staň se členem týmu a dosáhni nezapomenutelné úrovně!

Přijď zkusit ligovou atmosféru na jeden z tréninků.
PO 17:30-19:00
ST 18:30-20:00
ZŠ Německo-českého porozumění (Chabařovická 1125/4, 182 00, Praha 8).

Pro bližší informace kontaktuj hlavního trenéra Mirka Hladíka na mirek.flobo@gmail.com, případně telefonicky na 608 180 030

Starší žáci na TJ Ruzyně

Šimon Jiráček · February 25, 2018

V neděli 25. 2. 2018 pořádali starší žáci na Ruzyni další ligová kola sedmého výkonnostního koše. A jak to dopadlo?

FLORBAL NERATOVICE - FLOBO PRAHA 0:2

První utkání dne a soupeř, který nekladl příliš velký odpor. Naši od samého úvodu diktovali tempo a vytvářeli si jednu šanci za druhou. Bohužel koncovka je velká slabina a tak i prakticky 100% šance ne a ne skončit brankou. Poločas tedy bez gólů- 0:0. O přestávce bylo zdůrazněno, abychom byli trpěliví, že se střeleckého úspěchu určitě dočkáme. To se také stalo. Hned ve 3. minutě druhého poločasu. Autorem trefy Kryštof Vobořil. Nadále se hrálo víceméně jen na jedné polovině, ale jako kdyby všem došel střelný prach. Na nedostatek šancí si nemůžeme stěžovat, ale… Jak se začal přibližovat konec hrací doby, přílišná snaha zastínila defenzivní povinnosti. Protivník však možnosti na vyrovnání nevyužil a jistý Vojta Hirsch zůstával nepřekonán. Až v 11. minutě přibyla vytoužená druhá branka, střelec Jáchym Bláha. Střet kluci nakonec zvládli.

FLOBO PRAHA – PANTHERS PRAHA „B“ 3:3

V druhém vystoupení čekal soupeř o poznání kvalitnější a hlavně florbalově vyspělejší. Před měsícem jsme s ním absolvovali hořkou lekci kolektivního sportu, takže o motivaci nebyla nouze. Začátek byl z naší strany plný pohybu, agresivity a dobrých šancí, ale koncovka stále žalostná. Díky zdařilému vstupu jsme byli jasně lepší, předvedená hra udivila nejen protivníka. Na krásu se ale nehraje, hned po prvním ohrožení skončil míček v naší síti. Na bojovnosti a odhodlání se nic nezměnilo a v čase 9:30 přišlo vyrovnání z hole Jakuba Šejbla. Prakticky ihned po buly se balonku zmocnil Jáchym Bláha a zařídl jednobrankový rozdíl. Poločas tedy 2:1. Panteři pojali druhé dějství o poznání aktivněji a nás čekaly perné momenty do posledních vteřin. Vedení ukolébalo všechny přítomné, pokles koncentrace zapříčinil druhý inkasovaný gól. Následný oddechový čas měl svěřence hlavně uklidnit a připomenout prvky, co zdobily náš výkon v předchozí fázi hry. Znovu se zapnulo na vyšší stupeň, soupeř nedokázal účinně reagovat. V čase 6.54 nám Jakub Šejbl vrátil vedení a týmu se lépe dýchalo. Nájezdy na dobývanou klec se nesetkaly s úspěchem. A protože princip nedáš-dostaneš zafungoval i tentokrát, zajistili si Panteři výslednou remízou účast ve finále.

DRACI ŘÍČANY – FLOBO PRAHA 0:3

Posledním chodem florbalového menu byli staří známí. Pokud někdo z řad rodičů a trenérů očekával stejné pojetí jako v předešlém výkonu, musel být hodně zklamán. Celou dobu to bylo spíš trápení a především bezchybný Vojta Hirsch a soupeřova střelecká neschopnost rozsvítily před pauzou hubené vedení 1:0. Autor branky Jakub Šejbl. Efekt porady takřka minimální, hra nadále chaotická a odpovědnost na hřišti minimální. Alespoň, že se Jakub Šejbl s chutí rozstřílel a jako jeden z mála výrazně rozhodl o vítězství. Konečných 0:3 rozhodně neodpovídá předváděné hře, ale historie se neptá.

ZÁVĚR

Na celku je vidět určitý posun ve všech směrech, ale bez tvrdé a poctivé práce to nepůjde. K týmovému výkonu je ještě trnitá cesta, ale zlepšení určitých jedinců a jejich individuální přínos je příslibem do budoucna. Musím za turnaj pochválit Jakuba Šejbla. Dával velice důležité branky a hlavně díky němu dopadl turnaj více než solidně.

Dejvická přehlídka Starších žáků

Šimon Jiráček · February 16, 2018

V neděli 11.2. 2018 se v pražských Dejvicích odehrála další ligová kola kategorie starších žáků. Vzhledem k nevhodnému termínu a neočekávaným absencím bylo jasné, že nebudeme mít nic zadarmo.

FLOBO PRAHA X SK ALIEN ČERNOŠICE 6:1

První soupeř byl těžko čitelný. Početem hráčů vydal na celky dva, co se kvality týče, bojoval s nedostatky. Opatrný úvod nepřinesl vzrušení, soupeřovy střelecké pokusy likvidoval jistý Vojta Hirsch. Když nás během 2 minut rozhodčí poslali do dvojnásobného oslabení, už tak zdecimovaná sestava musela čelit dalšímu problému. Početní nevýhodu jsme přežili bez úhony. Lepší kontrola míčku přinesla vedoucí branku Jakuba Šejbla. Další úspěchy jsme navzdory četným příležitostem nezaznamenali, poločas skončil výsledkem 1:0. V druhém dějství se podařilo potvrdit převahu na hřišti. Stačilo pár minut, aby se díky trefám Bláhy, Šámalové a Ginzla odskočilo na 4:0. Mnoho vyložených šanci se nepodařilo proměnit, na střeleckou listinu se zapsali ještě Bláha a Ginzel. Konečný stav 6:1 je zaslouženým vítězstvím, které mohlo být mnohem výraznější.

FLOBO PRAHA X FBC TEXAS DDM PRAHA 6 7:2

Druhé vystoupení a hratelný protivník. První minuty daly tušit, že půjde především o nás, naše hlavy a schopnost plnit úkoly vedoucí k vítězství. Ve skutečnosti jsme připustili zbytečné drama. V první části padly 3 branky (Bláha, Kučera , Dvorský). Po pauze nastoupili kluci nejlíp jak mohli a dostávali se do zajímavých situací. Ale ta produktivita. Nějaké branky kluci přece jen dali( 2x Šejbl , Ginzel a Bláha ), nicméně....... gólů mohlo být daleko víc. Konečný stav bereme.

FLOBO PRAHA X SK FLORBAL BENEŠOV 2:4

Naše poslední hra (finále) se nevyvíjela podle představ. Za půl minuty svítilo skóre 0:1. Porada v šatně kladla hráčům na srdce důraz a pohyb, abychom znepříjemnili soupeřům život jejich vlastní nejsilnější zbraní. Slova jsou jedna věc, realita vypadala úplně jinak. Benešov si dělal na hřišti co chtěl, a tak už v čase 2:11 následoval time- out. Připoměly se základy, ze kterých má naše hra vycházet a přibylo důrazné varování, že teď už zkrátka musíme. A vyplatilo se, prakticky okamžitě srovnal Kučera. Bohužel opět nastal minutový výpadek a soupeř znovu vedl. Vyrovnaný souboj vyvrcholil v 5. minutě, kdy skóroval Ginzel. Poločas tedy 2:2. Po krátké poradě bylo jasné, že všichni musí nechat na hřišti poslední zbytky sil. Naneštěstí zůstalo u teorie a Benešov zkraje druhé půle rozhodl celé finále. Stačilo 40 vteřin a sen o postupu se rozplynul. Snaha kluků otočit vývoj utkání byla nakonec marná. Nervozita narůstala, zdánlivě jednoduchá věc typu přihrávky byla nezvladatelným problémem. Ubývající fyzická kapacita nestačila na zvrtat. Je smutné, že celé utkání rozhodl jeden hráč- a to navíc mladší žák! Všechny zásahy nastřílel s obrovským přehledem. Tady je třeba si brát příklad.

Závěr:

Stále stejná písnička. Přístup k tréninku není ideální, utkání je pouze obrazem přípravy. Když si člověk promítne posledních 14 dní a míru absence, zůstává otázkou, jak by vypadala liga, pokud by byla účast a nasazení maximální. Finále je za těchto okolností příslibem do budoucna. Jako pozitivní vnímám zlepšené výkony některých jedinců oproti poslednímu turnaji. Stále přetrvává přesvědčení, že hráči to v sobě mají, jen hlava jim brání v optimálním provedení. Pokud co nejdříve zpracujeme poznatky, můžete hrát klidně o několik košů výš.

Míra

Mladší žáci na Pankráci

Šimon Jiráček · February 4, 2018

První únorovou sobotu pořádali naši mladší žáci turnaj a dějištěm se stala majestátná hala na Pankráci. Dobře naladění, s fanoušky v zádech jsme se vrhli na první zápas, kdy proti nám stál soupeř z Nehvizd.

Zpočátku se duel jevil jako velmi vyrovnaný, šancemi jsme se mohli kochat na obou stranách a hra obou týmů byla pro oči nezaujatého fanouška velmi sympatická. Jenže pak přišel pomyslný „skřítek“, který občas navštíví hlavy našich svěřenců a hra se otočila o 180 stupňů. Borci z Nehvizd, společně s jednou slečnou (která, ruku na srdce, dokázala nebojácně přehrát naše nejvyšší a největší opory obranné řady), začali naše hochy přehrávat. U balónků jsme byli vždy později, souboje jsme prohrávali na plné čáře a tmavé okamžiky, bohužel, převyšovaly ty světlé ve všech ohledech a po 20 minutách jsme tak na výsledkové tabuli viděli, pro nás, nepříznivý výsledek.

Druhý mač, při kterém jsme si chtěli spravit chuť, jsme sehráli s Falconem. A opět se opakovala kapitola z prvního klání, kdy jsme dokázali držet krok pouze ze začátku (dvakrát jsme vedli), načež jsme si falcony ze Staré Boleslavi nechali vstřelit neskutečně branek z oblasti poloviny hřiště. A podruhé padli…

Následovalo poslední klání sobotního turnaje. Setkali jsme se se Spartou a já, stejně jako všichni kluci, jsem nechtěl potřetí zažít stejně hořkou porážku jako v předchozích zápasech. Na Spartu jsme se vrhli s velikou vervou, která přinesla kýžené ovoce v podobě několika branek v prvním poločase. Po úvodní polovině jsme šli na lavičku za stavu 4:5. Nic nezměnitelného. V druhém poločase konečně přišla chvíle, na kterou jsme čekali nejen my na lavičce, ale snad všichni naši příznivci. Kluci se konečně vzchopili, začali hrát se zvednutou hlavou, přihrávat si a nepříznivý výsledek zvládli otočit. Zbytečný gól, který jsme dostali pět vteřin do konce byl však jen potvrzením toho, že jednogólové výhry nám v novém roce nejsou rozhodně cizí. 8:7.

Chtěl bych vám, kluci, poděkovat. Bohužel si do svědomí musíte sáhnout každý sám, kdo se snaží, kdo nechává na hřišti maximum a kdo by pro vítězství a tým skočil do branky po hlavě. Ovšem ve velké části turnaje chyběl důraz, odhodlání a snad některým i touha hrát dobrý florbal. Doufám, že se příště opět sejdeme a budeme moct slavit nejednu výhru a že všem se na tváři objeví úsměv z důvodu radosti ze hry.

David

ELÉVOVÉ VÁLÍ I ZA HRANICEMI HLAVNÍHO MĚSTA!

Šimon Jiráček · February 2, 2018

Do multifunkční sportovní haly Hlubočinka jsme dorazili jako tajemná výprava. Nikdo z pozorovatelů si totiž podle našeho skromného počtu nemohl být jistý, jestli jsme zástupci individuálního nebo kolektivního sportu. S jedním (slovy jedním) hráčem na střídání jsem nakonec dokázali uhájit druhý výkonnostní koš a sklidili zasloužené uznání soupeřů.

Středočeská skupina byla doslova výbušná. Nejprve střelci z Unhoště. Naposledy jsme proti dobře stavěným chasníkům odcházeli s pocitem do kouta zahnané lovné zvěře. Ne však tentokrát. Než stačili zamířit, dávno jsme byli o dva kroky vpředu. Náš mezi všechny členy týmu rovnoměrně rozložený výkon nakonec o jednu branku nestačil na příspěvky výrazných individualit protivníka, ale hodnotit zápas jinak než pozitivně nepřipadalo v úvahu!

Kladenští kanonýři patří mezi špičky ve svém oboru. Naši kluci se potřebují naučit prohrávat, přijmout nepříznivý výsledek a nenechat se otrávit, protože přes všechny vášně je to pořád jenom hra. Kdo jiný by měl udělit cennou lekci, než ti opravdu nejlepší...?

V boji o udržení stál v cestě pořádající Start98. Znovu se potvrdilo, že když jde do tuhého, dokáže se Flobo semknout a zabrat. Ríša v bráně hlídal jako zkušený mazák. Filda neúnavně odebíral míčky a zakládal útočné akce. Víťa řídil hru a vnášel do kombinace nápad. Maty využíval techniky a přehrával o hlavu vyšší soupeře. Áďa proměňoval šance a bral na sebe zakončení.

...a já? Já jsem nešetřil chválou a znovu si uvědomil, že je čest řídit takhle kvalitní skupinu!

Vašek

Když se podaří, co se dařit má. Famózní elévové na Campanu.

Šimon Jiráček · January 15, 2018

Člověk nemusel být zrovna přímým potomkem věšteckého klanu z Delf, aby si na základě včasného příjezdu správce areálu ZŠ Campanus troufl doufat, že by tentokrát mohlo všechno probíhat podle plánu....

Ke všeobecné spokojenosti třeba konstatovat, že sobotní vystoupení šesti elévů ve třetím výkonnostním koši vyšlo na výbornou!

Na úvod nás čekal mýty opředený Prometheus z Olympu. Přehnaná úcta k papírovým hrdinům se v žádném případě nekonala a po vyrovnaném začátku začal náš gólový účet nabírat astronomické rozměry. Jistě, 20 vstřelených branek je lichotivá vizitka, ale způsob, jakým jich bylo dosaženo, zaslouží hlubokou poklonu. Úspěch se rovnoměrně rozprostřel mezi všechny hráče a nad lavičkou se vznášel tak dlouho očekávaný týmový duch.

Následovalo střetnutí s SKV. Vinohrady jsou tradiční soupeř, správní a dobře vedení kluci, se kterými se většinou smírně rozcházíme po remízách. V tomto případě celek porazil součet jednotlivin. Po námi předváděných kombinacích mi radostí přecházel mráz po zádech. Dokázali jsme udržet pozornost až do závěrečného hvizdu a zašlouženě se chystali na finále.

Na boj o postup nás vyzval Start98- Táborská. Přes soupeřovu přímočarou hru vycházející ze zakončení z nejrůznějších pozic jsme zachovali systém, kdy se na postu brankáře spravedlivě střídají všichni zúčastnění. Maty zastal svojí úlohu znamenitě. Kluci na protivníkovy střely vždycky dokázali najít odpověď, díky přenášení míčku a trpělivému zakládání útoku se dařilo kontrolovat vývoj velmi vypjatého klání. Úspěch přinesl radost a úlevu. Jsem štastný, že výhra může opravdu být vedlejším produktem radosti z pohybu a neředěného dětského úsilí.

Děkuju Vám všem!!

Vašek

interview

Šimon Jiráček · December 11, 2017

Uplynulý turnaj elévů se těšil velkému zájmu veřejnosti. Ve světle konkurenčního boje souvisejícího s probíhajícím Mistrovství světa žen v Bratislavě přihlížel dění i tajný redaktor serveru innebandy.se Eric Bullysson. Kamuflovaný seveřan položil na závěr dne pár otázek trenérské dvojici Davidovi s Vaškem.

Proč se zápasy kvalitou srovnatelné se Superfinále odehrály ve skromných podmínkách haly na Campanu?

Vašek: Je to prosba České florbalové unie. Flobo dlouhodobě předvádí atraktivní hru, což paradoxně přispívá k nárůstu pasivního sportování fascinovaných fanoušků. Místo konání se odtajnilo na poslední chvíli a turnaj přeložen z původně zcela vyprodané O2 Arény pod záminkou vrcholícího turné hudebního tělesa Bunda.

Za kolik se vydraží míčky, s nimiž zaznamenaly premiérové trefy vycházející hvězdy oranžového komanda Fanda Jindřišek a Jáchym Hořejší?

David: Mohu potvrdit velmi silný zájem ze strany veřejnosti o tyto dva klenoty. Míčky byly ihned po vstřelení branky vyňaty ze sítě a uloženy do florbalového trezoru. Světlo světa spatří až v prosinci následujícího roku, kdy budou podepsány oběma aktéry a vystaveny v Síni slávy českého florbalu na Mistrovství světa v O2 areně.

Jsou naši kluci spis skřivani nebo sovy?

David: Ač naše instrukce zněly naprosto jasně, někteří hráči se stále viděli ve svých postelích a se zdviženým ukazováčkem je musím pokárat. Jejich, zpočátku velmi ospalé, tempo však postupně vygradovalo díky neutuchající píšťalce hlavní sudí, ale hlavně díky varovným výstřelům z úst realizačního týmu.

Kolik kilogramů nervózně vytrhaných vlasů nalezli organizátoři kolem hrací plochy po skončení finálového klání?

Vašek: Bylo především potřeba řádně vytřít palubovku ztrácejíci se pod nánosem střelného prachu. Nezbylo než drbat po kanonádě zalehlé uši a hluboce vdechovat atmosféru krásného střetnutí. Emoce umocňují výsledný obraz jako vhodné množství koření. Kdo nezná správnou míru, zbyde mu jen pachuť v ústech a kousáním deformované nehty.

Je tříčlenný realizační tým družstva elévů zbytečný luxus nebo momentální nutnost?

Vašek: Jistě, neinformovaný pozorovatel by mohl nad tímto počtem výrazně pozvednout obočí, nicméně všichni účastníci mají své přesně definované role. Počítejte se mnou, pokud je nutné zajistit, aby se hráči činností bavili, cítili se dobře a měli čas na kamarády, pak je personální zajištění zcela adekvátní!

V kuloárech kolovaly zvěsti o nabízené částce za odkup týmového ducha. V jaké cennové relaci se pohybujeme?

Vašek: K nám se dokonce donesly informace, že velmi žádaný je rovněž model univerzálního florbalisty. Především brankáři protivníků byli představou všestranné sportovní průpravy nadšeni. Ono je totiž více druhů světelných tabulí. Na té neviditelné září kladné scóre nehledě na výsledky!

Kde sehnal oddíl tak ukázkovou pořadatelskou službu?

David: Oslovili jsme několik světově známých agentur, které se zabývají pořádáním turnajů na světové úrovni, ale jak už uvedl kolega, místo konání bylo uveřejněno až na poslední chvíli a tudíž k podpisu smlouvy nemohlo dojít. S úsměvem na tváři jsme proto oslovili dobrovolníky, rodiče našich bojovníků, kteří s radostí pomohli a odměnou jim byl hřejivý pocit u srdce a kvalitní florbal. Dovolte mi, abych touto cestou poděkoval všem zúčastněným, kteří sobotní dopoledne a část odpoledne strávili v naší společnosti.

Starší žáci v Čerčnech

Šimon Jiráček · December 11, 2017

V opět další krásné nové mimopražské hale (škoda, že jsme z Prahy :-/) nás čekal, dá se říci, tradiční soupeř – pořádající Draci Říčany. Kluci dodrželi těch pár věcí, které jsme si před zápasem řekli a výsledkem bylo vítězství (konečně) nad tímto silným soupeřem. Poločas skončil 3:1 pro nás, ale hned po začátku druhého jsme dostali kontaktní gól. Další nepadl, ubránili jsme i jejich závěrečný nápor a myslím, že k úspěchu pomohlo i to, že jsme kluky (a Báru) přesvědčili o tom, že je potřeba, aby se z gólu(ů) radovalo celé mužstvo přímo na palubovce ! Výsledek 3:2 je cennější i proto, že zápas nebyl v žádné chvíli jasný nebo rozhodnutý a byla potřeba hrát stále naplno.

V dalším zápase nás čekalo družstvo Davle. U nich bývá důležité v jaké sestavě dorazí. Říčanům podlehli vysokým rozdílem, takže to vypadalo, že i náš zápas by mohl být minimálně vyrovnaný. Bohužel nezachycený začátek a stav 0:3 asi v páté minutě nevěštil nic dobrého. Když se k tomu přidala frustrace ze čtvrtého gólu, který padl po hlavičce soupeře, tak bylo tak zvaně „po zápase“. Hráč sice asi balónu opravdu uhýbal (a stejně vlastně neuhnul), ale pohybem hlavy dostal míček do prázdné brány. Řešilo se to s rozhodčími, asi i rozbor na videu by trval několik minut, nicméně gól platil a zápas byl chtě-nechtě rozhodnutý. Poločas Davle dotáhla do stavu 6:0 a bylo těžké najít motivaci. Na obranu našich hráčů je nutno říct, že zápas rozhodl jediný hráč se statistikou 7+2 (první čtyři góly, včetně hlavičky, dal sám). Na hřišti nebyl nijak výrazný, ale stál vždy na správném místě, což podtrhl i ve finále (kam se nakonec Davle i pomocí výhry 11:2 nad námi dostala). Vcelku jednoznačný finálový zápas, kdy Orca vedla v půlce druhého poločasu 5:2, obrátil téměř sám do stavu 6:7. Půl minuty před koncem nedal jasnou šanci a z protiútoku dostala Davle vyrovnávací gól. Následně prohrála na nájezdy, ale statistika hráče č.16 byla ten den asi unikátní…

A místo trochu očekávaného boje o přední příčky se z posledního zápasu stal boj o udržení. Soupeř nás převyšoval výškou i třemi výraznějšími individualitami. První poločas byl vyrovnaný a nebýt gólu na 0:2 čtyři vteřiny před koncem, tak to mohlo být veselejší. Šance na góly jsme měli, hráli jsme docela dobře a při počtu hráčů (8+1) s tím asi opravdu nešlo víc udělat… Celkový výsledek 1:3 není ostudou, ale bohužel znamená sestup do nižšího koše.

I když jsem klukům vyčítal při zápasech chyby, tak bych jim celkově chtěl poděkovat. Je těžké odehrát tři zápasy v 8 hráčích v poli.

díky za důvěru

petr j.

Barrandovská centrifuga. Nahoru a dolů

Šimon Jiráček · November 28, 2017

Čtvrť věnovaná jedné z největších ikon humoristické scény v sobotu paradoxně moc důvodů k radosti nepřipravila. Pan Chaplin by se pravděpodobně při shlédnutí dramatických pokusů jen tajemně usmál. Brát sestup sportovně a s nadhledem je nakonec jediné správné řešení. Od boje o bronz nás přitom dělily přesně dvě vteřiny.

V ranním střetu s Vinohrady jsme se snažili vyvarovat poslednímu scénáři ze vzájemného měření sil. Tenkrát jsme totiž připomínali nebohá kuřátka uvězněná ve voliéře dravců. Nic podobného nenastalo. Peří lítalo vzduchem a z honosných pánů oblohy zbyly po první polovině zmoklé slepice. Chuť navařit z drůbeže hustý vývar a nekontrolované ofenzivní tendence se promítly do vyrovnávající branky v čase 9:58. Hořký krůtí nářez.

Syrové maso je zdá se základem jídelníčku týmu Unhoště. Dobře stavění chasníci se do nás pustili s vervou. Práce jim šla, nutno podotknout, pěkně od ruky. My však, věrni zásadě, že nejdůlžitější je divák, nepolevovali jsme ve snaze nabídnout rychlý-útočný florbal. Jakkoliv by se tento přístup mohl zdát pošetilý, za vysokou porážkou je ukrytý kus poctivé práce. Čas od času je potřeba, aby si človek uvědomil, že maximum není definitivní...

Nejlepší hrací čas byl vzhledem k okolnostem vyhrazen zápasu o přežití, tedy našemu utkání s Kladnem. Soupeř ze Středočeského kraje držel sice otěže hry pevněji, ale rozdílovým faktorem byla nakonec zase bojovnost. Individuální technická vyspělost je se soupeři srovnatelná, ale odehrát celý turnaj s pěti (skoro)muži do pole, je prakticky nemožné. Vážím si toho, že se kluci pořád pravidelně střídají na pozici brankáře. Těší mě, když zjistím, že rozhovor v roli kapitána poskytlo celé družstvo, protože my je víc než já. A chtěl bych se dál bavit putováním, protože cesta může být cíl.

Díky

VAŠEK

Mise zličín

Šimon Jiráček · November 28, 2017

V sobotu 25.11. 2017 se ve sportovní hale na Zličíně odehrála další ligová kola kategorie starší žáci. Náš oddíl byl navíc pořadatelem, takže krom hraní přibylo i pořádání. Díky pomoci hráčů z dorostu vše proběhlo hladce a bez jediného problému. Kluci díky!!!

FLOBO X DRACI ŘÍČANY 0:2

V prvním utkání nás čekal soupeř, kterého dobře známe z minulého klání na Barrandově. Kluci z Říčan se výborně pohybují a florbalovost jim také nechybí. Zato naši hráči jako by nebyli před začátkem v šatně. Jasné pokyny, že se musíme hodně pohybovat, neztrácet míčky a být důrazní po celém hřišti, rozhodně nepadly na úrodnou půdu. Soupeř nás celou dobu přehrával nejen nasazením, ale i potřebným důkazem. Přibližně 80% času jsme jen bránili a tím se na body pomýšlet nedá. Soupeř vyhrál naprosto zaslouženě.

FLOBO X ORKA ČELÁKOVICE 1:3

V druhém vystoupení čekal soupeř, který na svoji věkovou kategorii hrál velice vyzrále. Perfektně kombinoval a neustále se nabízel pro přihrávku. Naši kluci jako už poněkolikáté totálně zaspali začátek. Ve 3. minutě to bylo už 0:2 !!! Po důrazné domluvě na střídačce, protože takto se o vítezství nebojuje, kluci sešlápli pedál. V čase 4:24 snížil na 1:2 Michal Dvorský (asistence Jáchym Bláha), do poločasu se už skóre nepohnulo. O přestávce byl jasný pokyn, abychom soupeře více napadali a donutili ho k chybám. To se dařilo, nicméně zakončení obrovských příležitostí končilo buď u brankaře protivníka, nebo špatně zvoleným řešením. Prvních deset minut druhé poloviny jsme hráli poměrně dobře, jen ty góly….. Závěrečný nápor se nakonec nekonal, protože v čase 24:36 soupeř odskočil na rozdíl dvou branek a nám se již nedostalo sil k řádné odpovědi.

FLOBO X PITTBULL KOLÍN 10:1

Ve střetu o všechno nás čekal tým, jehož herní projev byl celý den nečitelný. Nebylo jasné, co můžeme očekávat. Po předchozích dvou zápasech došlo na přeskupení sestavy na všech postech. Jak se později ukázalo, rozhodně to nebyla špatná volba. Do hry se postupně dostali všichni hráči včetně kmenových členů družstva mladší žáků. Soupeř od samého úvodu nekladl zásadní odpor. Skóre se postupně navyšovalo. Po první polovině byl stav na světelné tabuli 6:1. Do druhého dějství zazněl zcela jasný vzkaz. Nepolevit v nasazení, nedělat zbytečné chyby a zaměřit se na založení útoku. Nasazení setrvalo na ucházející úrovni, ale založení je největší slabina naší hry. Jediným pozitivem byla vysoká úspěšnost proměňování šancí, která nám soupeř nabízel. Konečný stav 10:1 je jen malou náplastí na předešlé nezdar.

Závěrem :

Každý má o čem přemýšlet, protože i tento ligový turnaj nám ukázal, že je hodně věcí, které se musí změnit. Vše začíná již na tréninku. Nasazení, komunikace a soustředěnost na nejmenší detail je to, co nám momentálně nejvíc schází. Jedině tvrdou prací se můžeme zlepšit. Řeči jsou k ničemu! Doufám, že si hráči konečně uvědomí to, co trenéři říkají. Všichni by potřebovali začít u sebe a zamyslet se o florbale jako takovém.

Díky všem zúčastněným

Mirek

JAKÝ SI TO UDĚLÁŠ, TAKOVÝ TO MÁŠ

Šimon Jiráček · November 23, 2017

Mladší žáci si na svém turnaji vzali doslovný příklad z pana správce. Ten totiž dorazil se značným zpožděním oproti předem stanovenému času. Co je ale horší, svým bohorovným přístupem vůbec neprojevil výčitky z očividného pochybení.

V úvodním střetnutí dne nás čekala 101. Sportovní. Respektive nečekala, pustila se do nás od prvního hvizdu. Ještě, že Šimon dělal společnost fantastickým pomocníkům-organizátorům z řad rodičů. Pořád si myslím, že na fotkách by všichni naši kluci zívali s pusou dokořán. Marná sláva, sama se neuvaří ani ranní káva, natož nějaký pořádný výsledek. Florbalová převaha se nakonec ve výsledku neodrazila, takže jsme se mohli chystat na reparát.

Proti Davli bylo z naší strany snahy možná až moc. Tolik jsme chtěli, až nás přestávaly poslouchat ruce. Hlava chrlila tolik nápadů, že nezbylo místo pro jednoduchá řešení. Remíza byla spravedlivým vyústěním. Zápas a přístup aktérů stavu plně odpovídaly.

Před třetím zápasem jsem kladl týmu na srdce především nasazení a bojovnost. Podle ohlasů (ne)stranných pozorovatelů pozorovatelů konečně zapadly klíče do správných zámků. Z vítězství nad Spartou jsem měl pochopitelně radost. Ještě víc mě těší, že na pondělním tréninku proběhlo všechno jako na drátkách a ve vzduchu byla cítit chuť naslouchat.

Moje babička vždycky říkala:

"VŠECHNO JDE, KDYŽ SE CHCE"

Vašek

Bude-li nás víc, nebudeme se bát vlka/sokola/střelce/jezdce nic!

Šimon Jiráček · November 15, 2017

Vyplňování zápisu na nedělním turnaji elévů doprovázely nejrůznější pocity. Nejdřív jsem s výrazem sportovního manažera velkoklubu zapsal nezvykle vysoký počet jmen včetně tří členů realizačního týmu. Následně mi znovu udělalo radost, co kluci dokázali, protože nás čekal druhý výkonnostní koš. Načež mě počty soupeřů připravily na mládežnický florbal nejvyšší úrovně, kde ovšem oranžová rozhodně nebyla nevýrazná....!

Tak například "domácí" Vinohrady. Připravané na všechno. Pověstná sokolská všetrannost spolu s šířkou kádru by jim umožnily zúčastnit se i turnaje ve velkém fotbalu. Zatímco početní převaha byla znatelná celou dobu, herní trvala pouze prvních pár minut. Potom nálety ustaly a na vrata začaly bubnovat i oranžové střely. Důležitých ran se nakonec podařilo udělit víc než dostat, ranní vítězství chutnalo sladce.

Dvojitá porce kladenské pečeně se servírovala v závratném tempu. Ukousli jsme si v obou případech velké sousto, ale žvýkali srdnatě. Soupeř byl individuálně i kolektivně vyspělejší a právě to nás nabudilo k výbornému výkonu. Bylo nutné makat naplno a poctivě si pomáhat, takový přístup přinášel ovoce a pořád jsme byli ve hře. Střetnutí odhalila místa, na kterých musíme zapracovat. Ukázalo se, kam se můžeme ještě posunout a co hlavně, že nikdo není neporazitelný.

Domů jsme si odnesli cenné zkušenosti a odhodlání nepolevit v započaté práci. Příště budete všichni koukat!

Díky, Vašek